rodiče

• Jak na rodičovské požehnání před svatbou (článek) V internetových diskusích můžeme číst: "Chystáme svatbu a při tom narážíme na tradice, které už nám nedávají smysl, např. kde se sejít před obřadem, zda chtít rodičovské požehnání před svatbou a jak to udělat, když jedni rodiče by si to hodně přáli a pro druhé je to jen starobylý zvyk, který se do dnešní doby moc nehodí." Otázky mají jak děti, tak rodiče, kteří by dětem rádi požehnali.
• Ke zneužívání dochází nejčastěji v rodinách (článek) Připustit, že k sexuálnímu zneužívání dochází nejčastěji v rodinách, není snadné, ale je to první krok k prevenci. Dál je zapotřebí o něm mluvit, protože není jisté, že bychom signály sami poznali. A pokud už nejsme schopni zneužívání zabránit, můžeme alespoň zareagovat včas a správným způsobem.
• Nejdůležitější činnost v dětství (článek) „Hru bychom měli považovat za nejdůležitější činnost v dětství,“ napsal Montaigne. Tato velmi důležitá činnost je však dnes ve velkém ohrožení. Děti si totiž už nehrají. „Dívají se“, nebo se na židli nechávají pohltit počítačovými hrami, které však nároky skutečné hry splňují jen částečně. Důležitost hraní musíme dnes znovu objevit.
• Rozchod rodičů očima jejich dětí (článek) Smutek a pocit ztráty, hněv či pocit nespravedlnosti. To vše a ještě mnoho dalších pocitů může prožívat dítě, jehož rodiče se rozešli. Mozaika pocitů a pohled očima dítěte v různých věkových etapách vzešly z rozhovorů rodinné psychoterapeutky Hany Imlaufové s dětmi, jejichž rodiče se rozešli.
• Táhněte za jeden provaz (článek) Škola značně ovlivňuje pohodu v našich rodinách. Čím jsou děti starší, tím bývá situace náročnější. Zvlášť děti, které přecházejí na druhý stupeň nebo na osmi či čtyřleté gymnázium, mají najednou výrazně zhoršené známky a rodiče jsou bezradní jak jim pomoci. Čím dětem prospějeme a čím jim naopak můžeme uškodit?
• Tati, já chci kočičku! (článek) Také vás zaskočila dětská touha po zvířátku, nejlépe po kočičce, a hned vás napadá: Na procházky s ní chodit nejde, člověk si s ní pořádně nemůže hrát a navíc – kočky jsou záludné, těžko se odhaduje, co si myslí... Zkusme se na dětské přání podívat z pohledu dětské psychologie.
• Patříme do jedné rodiny (článek) Nehodláte říkat maminko a tatínku nikomu jinému než svým vlastním rodičům? Jaká část vašeho platu by měla padnout na telefonické hovory s rodinou? Mnoho dalších situací, týkajících se soužití s příbuznými, je potřeba řešit nejen na začátku manželského života.
• Co je v životě důležité (článek) Velká většina nás rodičů přemýšlí hlavně v hranicích vzdělání. Požadujeme vyšší výkon, řídíme a kontrolujeme své děti, aby řádně vykonávaly školní povinnosti. Možná je to proto, že sami od sebe očekáváme neustálý výkon. Žijeme hlavně povinnostmi, nemáme čas na odpočinek a na radost. Zapomněli jsme si hrát.
• Co nakonec předáme svým dětem (článek) Mnoho mužů má děti, ale málo dětí má otce, to je moto víkendů pro otce a syny, které pořádá od roku 2004 František Růžička se svým týmem. Bohaté zkušenosti mimo jiné zachytil do inspirativních tezí. Právě před prázdninami, kdy pravděpodobně budeme mít příležitost být se svými dětmi víc a v nejrůznějších situacích, přijdou jeho zkušenosti vhod.
• Co očekává dcera od svého otce (článek) Prázdniny jsou časem jako stvořeným k pěstování vztahů v rodině. Víte, jak důležitou osobou je pro dceru její otec? Co od něj potřebuje slyšet? Otec a organizátor víkendů pro otce a syny má zkušenosti s dospívajícími. Nabízí osm tezí jako inspiraci otcům, kteří si přejí svým dcerám co nejvíc prospět.
• Co očekává syn od svého otce (článek) Prázdninový čas je časem jako stvořeným ke společnému dobrodružství. I když jste třeba zatím neměli příležitost zúčastnit se víkendu pro otce a syna. Zkušenosti otce a organizátora těchto víkendů zachycené do čtrnácti tezí se mohou hodit. Přejeme vám co nejvíc chvilek, které naplní očekávání vašeho syna.
• Co přinese narození dítěte (článek) O tom, že se život páru po narození dítěte změní, není pochyb. Psychologové hovoří o tom, že když se narodí rodičovství, je potřeba nezapomenout dál budovat partnerství. Pokud jste ještě v očekávání, stojí za to si vzájemně ujasnit své představy, těšení i obavy. Narozením dítěte nejen mnohé ztrácíme, ale také velmi mnoho získáme.
• Čas být spolu (článek) Nemám čas, to se nedá stihnout, jak ušetřím čas ... Kdo by neznal takové nebo podobné povzdechy? Kolikrát za den nás napadnou… a kolikrát jim podlehneme. Bohužel nemáme pro vás žádný recept na to, jak se jich zbavit. Ale máme nabídku: Připojte se jako rodina nebo organizace a prožijte čas spolu.
• Dá se svatba odložit bez následků? (článek) Jedním z dopadů usnesení vlády č. 215 ze dne 15. 3. 2020, o přijetí krizového opatření spočívajícího v zákazu volného pohybu osob na území České republiky je také výslovný zákaz konání svatebních obřadů. Je pravděpodobné, že krizová opatření potrvají delší čas a dotknou se mnoha párů, které se tolik těšily a připravovaly na svůj svatební den.
• Desatero pro rodiče dospívajícího dítěte (článek) Obvyklá rada zkušenějších rodičů zní: "Puberta se musí přežít." Důležitým krokem je s dospívajícími dětmi nebojovat, neválčit. Mění se v dospělé, a ani pro ně to není lehké. Nerozumí, proč se to vše děje, proč se tak chovají. Odlehčené desatero může být dobrým vodítkem.
• Desatero supertchyně (článek) Čeká vás role tchyně? Nebo vás do ní syn už před časem obsadil? Známý psycholog Petr Šmolka má pro maminky a babičky malou nápovědu.
• Děti jsou malé jen jednou (článek) David Finch se ve svém deníku manžela s aspergerem věnuje také svému rodičovství. Když převzal odpovědnost za ranní vypravování dětí, uvědomil si rozsah svých nedostatků. Emily a Parker sice byli zdraví, materiálně jim nic nechybělo, milovali ho a rádi s ním trávili čas – ale nebyl takovým otcem, jakým by chtěl být.
• Děti nejsou záplaty (článek) Mnohdy se stává, že manželé o svůj vzájemný vztah s příchodem dětí přestávají pečovat. Omlouvají to nedostatkem času a tím, že všechnu péči věnují svým dětem...
• Dospívání je časem rituálů (článek) Období dospívání bývá na zážitky dost pestré a rodiče často na své děti naříkají. Je škoda promarnit čas, kdy můžeme společně prožít i něco pěkného. V některých rodinách si život obohacují drobnými rituály, které pomáhají projevovat si vzájemnou lásku dřív, než nastane rituál svatební. Při něm obřadně předáme své dítě partnerovi, aby společně budovali vlastní rodinu a předávali život dál.
• Emoční srdce rodiny (článek) Matky mají své ideály: „Budu vždy milá, trpělivá a chápající.“ K tomu je tíží břímě domácnosti a organizace rodinného života. Snaží se zařídit, aby doma byla pohoda, hezky, ale není. Ani manžel, ani děti nejsou spokojení.
• Jak podpořit partnerský vztah mezi rodiči (článek) To, že se narozením dítěte partnerský vztah změní, je skutečnost, na kterou narážejí mnohá manželství. Ve své praxi mediátorky se s tím Andrea Vyskočilová setkává stále častěji. Když manželé prožívají vztah jen skrze dítě, často dochází ke ztrátě přímého partnerského vztahu. Proto je hned po narození dítěte potřeba partnerský vztah posilovat.
• Jak říct rodičům, že se chceme vzít? (článek) Tradice žádání o ruku nevěsty se postupně proměňuje. Obvykle žádal mládenec rodiče o ruku jejich dcery, a pak se slavily zásnuby. V současnosti většinou nejprve požádá o ruku svoje děvče, zasnoubí se, a pak teprve řeší, kdy a jak to mají oznámit rodičům. Univerzální recept neexistuje, aspektů, které ovlivňují rozhodnutí jak doma svatbu oznámit, je celá řada, a je jen na vás dvou, jak se rozhodnete.
• Jaké nosíte brýle? (článek) Příčiny některých typických problémů s dětmi vysvětlují ve své knížce Rodiče v akci Monika a Martin Gajdovi. Jako manželé, rodiče a rodinní terapeuti rovněž nabízejí určitý návod, co dělat a čeho se vyvarovat. Tak například před nás staví otázku: Jaké nosíte brýle?
• Jeskyně dětství (článek) V každém z nás žije dítě, které určitě bylo zahrnuto láskou, ale zároveň nemohlo dostat všechnu lásku, všechno uznání, všechnu pozornost, všechnu ochranu a všechnu volnost, které v dětství potřebovalo. Ne že by ho rodiče týrali, ačkoliv i to se bohužel mohlo někomu z vás přihodit, ale prostě proto, že žádný člověk tohle všechno jinému člověku poskytnout nedokáže.
• Ještě jednu pohádku (článek) Jedna věc je naučit dítě číst – druhá věc je přivést ho k objevu vzrušení a dobrodružství při četbě knih. Obecný nářek nad úpadkem čtenářství a nad převahou laciné televizní či internetové podívané převládá. Co udělat pro to, abychom se nestali národem povrchních konzumentů zábavy, bez knížek a bez vlastního myšlení?
• Jsou dohodnuté sňatky platné? (článek) V rámci rozhovoru snoubenců nad tématem svobodné vůle, jedné z podmínek platnosti manželství v katolické církvi, padla i otázka, zda lze považovat domluvené sňatky za platné? Jsou myšlena manželství, kdy sňatek dohodnou rodiče a např. nevěsta vidí ženicha poprvé až na svatbě.
• Jsou rodiče ještě k něčemu? (článek) Před pár lety vyšla kniha americké psycholožky Judith Rich Harrissové Rodiče za to nemůžou. Podle ní jsou dnes děti ovlivňovány více svými vrstevníky mimo domov – a je třeba, dát jim v tom zelenou. Zdá se, jakoby vliv rodičů byl čím dál menší, zdravý vývoj dětí jako by už nezávisel na otci a matce. Ale na genetickém kódu a sociálním kontextu. Jak se ale také říká „věž v Pise se naklání od základů“.
• Kde se bere vzdělání (článek) To nejdůležitější v lidském vývoji se děje dřív, než dítě vstoupí do systému školního vzdělávání, zdůraznil Bohumil Kartous v přednášce na mezinárodní konferenci s tématem Evropské trendy v mezigeneračním dialogu.
• Když dopis nepřichází (článek) Léto je již v plném proudu. Děti odjíždějí na tábory do lůna přírody a vy marně čekáte, že najdete ve schránce dopis psaný při noční hlídce. Možná vás potěší, že v tom čekání zdaleka nejste sami. Vhod přijde i povzbuzení, abychom dětem přesto psali co nejčastěji.
• Kurz Manželská láska (článek) Spolek ProFamilia usiluje nejen o to, aby matka a otec objevili svou jedinečnou důležitost při výchově dětí, ale také o to, aby pocítili hlubokou potřebu zlepšovat svůj manželský vztah, a tak se dokázali dobře zhostit úlohy – být dobrým rodičem.
• Mám vztek (článek) Jako rodiče jsme hněvivými projevy dětí často zaskočení a zmatení. Přáli bychom si, aby se „to odnaučily“. Přitom za projevy hněvu se nejčastěji skrývá vyjádření nějaké potřeby, očekávání a přání. Naším úkolem je naučit děti, ale především sebe, vyjadřovat hněv způsobem přiměřeným situaci, srozumitelně a přijatelně pro druhého člověka.
• Modlitba budoucí tchyně (článek) Vtipy o tchyních známe určitě všichni. Ale napadlo někdy někoho, že se i tchyně může modlit za svou snachu, za svého zetě? A dokonce i za to, aby byla dobrou tchyní? Napadlo! Povzbuzující slova pro modlitbu můžeme čerpat z Bible, anebo můžeme najít slova vlastní.
• Naslouchej svému srdci (článek) Lze se naučit milovat sebe samého? Není to pokrytectví a sobectví? Příběhy ukazují pohledy na to, co můžeme konkrétně udělat. Před několika lety mne můj kamarád pozval na svoji svatbu. Byla nádherná. Odnesl jsem si krásné zážitky, ale také příběh, na který nikdy nezapomenu. Příběh, který večer na zahradě povídala Jakubova maminka úzkému kruhu posluchačů.
• Naše miminko zemřelo (článek) Zkušenost každého rodiče je individuální a rozdílné jsou i okolnosti, ale smrt dítěte s sebou přináší zármutek, který je hlubší a trvá mnohem déle, než si většina lidí uvědomuje. Knížka Naše miminko zemřelo vychází ze zkušeností mnoha set truchlících rodičů, kteří se svěřili s tím, jaké informace potřebovali.
• Neboj se opustit svůj přístav (článek) Rodina je pro židovství a křesťanství cosi posvátného, základ všeho. Existuje ale jediný důvod, velmi závažný, pro který svou rodinu opustíš a pro který ji musíš opustit, slyšíš, musíš – když založíš tu svoji.
• Poselství naděje pro dítě po rozvodu (článek) Rozvod je pro dítě náročná změna. Jak je můžeme podpořit, čím mu pomoci, aby se s realitou snáze vyrovnalo? Rodinná psychoterapeutka Mgr. Hana Imlaufová doporučuje budovat u dětí jistotu:
• Proč cítíme k druhým lidem lásku? (článek) Někteří z účastníků přípravy na manželství odpovídají na otázku, zda se setkali s pozitivním vzorem manželského a rodinného života, smutným ne. Jiní našli vzor v blízkém okolí a někteří si nesou dobrou zkušenost ze své vlastní rodiny. Jak to udělat, abychom v dětech pěstovali lásku?
• Proč děti zlobí (článek) My dospělí označujeme nepřijatelné a nevhodné projevy dětí nejčastěji jako „zlobení“. Nevhodné chování dětí ale může mít nejrůznější příčiny. Z vývojového hlediska příčiny zlobení výstižně definoval přemýšlivý synek jedné z autorek knížky Dost dobří rodiče.
• Proč jsou děti šťastné (článek) Spíš je otázkou: Proč je tolik lidí nešťastných? Zdá se, že mnozí rodiče způsobují dětem celoživotní problémy tím, že je učí mít negativní vztah k sobě samým. O tajemství šťastných dětí píše Steve Biddulph ve svých knížkách o výchově a povzbuzuje rodiče, aby byli víc sami sebou, přísnější a současně láskyplnější, pevnější i uvolněnější. Ukazuje, jak opustit staré negativní přístupy k dětem a plně prožívat radost z dětí i ze života.
• Proč nám děti nic nedluží? (článek) Většina rodičů dělá pro děti první poslední, dopřává jim teplo domova, stará se o jejich školní a profesní vzdělávání, o jejich zdraví. Musí za to děti být rodičům nadosmrti vděčné? Je to jejich morální povinnost, kterou musí plnit? V čem přesně tato povinnost spočívá, když už děti opustily rodný dům?
• Přátelé jsou nade všechno (článek) Mnoho rodičů se těžko smiřuje s tím, že kamarádi mají pro jejich děti vetší důležitost a cenu. Výčitky vytvářejí napjaté vztahy a dobře míněné rady pro výběr kamarádů se míjejí účinkem. Salesián Bruno Ferrero odpovídá na otázky: Proč jsou přátelé důležitější než rodina? Tráví všechen volný čas se svojí partou, mám se zneklidňovat? Proč se mnou nemluví?
• Rodiče musí uvolnit místo (článek) O důležitosti prvních roků manželství vypovídá novinář Cyril Lepeigneux, který se svou rodinou žije v Paříži. Pro inspiraci vybíráme z jeho knížky zamyšlení na tím, že když člověk vstoupí do manželství, je třeba přetvořit i vztahy se širší rodinou.
• Rodičovské duo (článek) Kdy si uvědomuješ, že je ve vaší rodině všechno v pořádku? Zeptali se jednoho děvčátka. Děvče překvapením vykulilo oči a jednoduše řeklo: „Když vidím, že si maminka a tatínek dávají pusu.“
• Rozum a cit ve výchově (článek) Nedávno jsem sledoval jednoho svého kamaráda, jak krásně a přirozeně komunikoval se svými dětmi a nehledanými slovy jim ukazoval hodnotu přátelství. Zároveň bylo takřka hmatatelné, jak děti jeho věty nasávají. Když jsem se ho ptal na to, jak to dělá, řekl mi: „Ani nevím, přichází to nějak samo.“
• Sirotci, kteří o tom nevěděli (článek) Tatínek dvou malých dětí zemřel na rakovinu a jejich máma se rozhodla, že je nebude vystavovat zbytečnému stresu, že je nevezme na pohřeb a že jim o tatínkově smrti ani neřekne. Tatínek prostě „odjel na služební cestu a nějak se nevrací“. Zatloukání zemřelého tatínka trvalo dlouho, děti rostly, čekaly na svého otce. Když pak už braly rozum, začaly se ptát. Nikdy pak mamince nezapomněly, že je připravila o rozloučení s ním.
• Svátek tatínků (článek) Osmiletá dcerka se nás zeptala: „Když je svátek matek, svátek dětí a svátek dušiček, tak proč není taky svátek tatínků? To jsme ještě nevěděli, že svátek otců existuje a v některých zemích se běžně slaví třetí neděli v červnu. Je poděkováním za otcovskou péči a lásku, za legraci, kterou děti s tátou prožívají.
• Šance najít se znovu jako pár (článek) Když děti vyrostou, spadneme z piedestalu jako matka a otec. Odstěhování dětí by však mohlo přispět k tomu, aby na důležitosti znovu získal pár jako takový. Abychom znovu objevili „svého“ člověka, v jehož životě bychom měli rozhodně hrát hlavní roli. Přechod k životu ve dvou přináší nové výzvy.
• Tiché narození (článek) Paní Helena s manželem v průběhu let prožili dvě tichá narození, která hluboce zasáhla do jejich životů. S odstupem času se pokusili zprostředkovat svoje zkušenosti a postřehy. Na svém webu Tiché narození popisují svou cestu, jak se s velkou bolestí vyrovnávali.
• Tu čepici si nevezmu (článek) Kdo by neznal klasický konflikt zimního období: Vezmi si čepici, venku je zima! – Ani mě nenapadne! Tu čepici si nevezmu, vypadám v ní jako ... S bojem o čepici máme mnozí zkušenosti ze svého vlastního dětství. Dnes jsme v pozici rodičů a je na nás, zda budeme opakovat zažitý rituál, a nebo se zamyslíme nad tím, co je na pozadí naší komunikace.
• Úcta je víc než jen dobré vychování (článek) Naučit děti úctě a respektu je zajímavá a trochu obtížná výzva. Linda a Richard Eyrovi jsou přesvědčeni, že „respekt je základem pro ostatní hodnoty – a zájem o ně často vychází právě z respektu a úcty, které k druhým lidem cítíme. Nejprve se musíme sami k sobě a k druhým tak chovat, než začneme respekt a úctu vyžadovat."
• Vánoce jsou mezi svátky na prvním místě (článek) Domníváte-li se, že po svatbě zůstanete spolu sami dva, mýlíte se. Ať už se vám to líbí nebo ne, berete si celou rodinu. Manželovi i manželčini rodiče budou očekávat, že se stanete součástí jejich životů.
• Všichni stavíme na ramenou našich předků (článek) Jediná odpověď na otázku, čím se odvděčit za rodičovskou podporu dětí nebo vnoučat, je: ničím. Jako rodiče či prarodiče bychom nikdy neměli očekávat, že z naší podpory vyplyne víc náklonnosti, lásky nebo práv, i když je to pro nás někdy těžké. Tohle je prostě jednosměrná ulice. Je ale v pořádku něco vložit a nikdy za to nic nedostat zpátky?
• Výchova k úctě začíná už od miminka. (článek) Umí poděkovat, poprosit, uklízí si svoje věci, chová se hezky k rodičům i ke kamarádům, je vděčné a váží si věcí… Kdo by si takové dítě nepřál? Ale vedeme je k tomu? Jak naučit naše potomky úctě?
• Zdobení stromečku pro zvířátka (článek) Tradice vznikla ve společenství rodin s velmi malými dětmi okolo tří let. Setkávali jsme se těsně před Štědrým dnem na podvečerní procházku do blízkého lesíku, kde jsme si vyhlédli stromeček a ozdobili ho perníčky, jablíčky, mrkvemi, ptačím zobem i prskavkami, které ve sněhu krásně svítily a bezpečně prskaly.
• Když se děti odstěhují (článek) Známá německá psycholožka otvírá témata, která se objevují v souvislosti s osamostatňováním dětí. „Opuštěné hnízdo“ je situace, kterou je potřeba brát vážně. Když se děti odstěhují, znamená to konec jedné z nejkrásnějších životních etap. I když rozumem chápeme nutnost osamostatňování, přijmout náhlou prázdnotu není lehké
• Manželství se nedá vyzkoušet (článek) „Mám se syna nebo dcery, kteří žijí s partnerem, zeptat, kdy bude svatba?" Tuto otázku si dnes klade stále více rodičů. Tak to prostě je: většina mladých párů dnes začíná společný život tím, že spolu žijí bez svatby. Těch, kdo plují odvážně proti proudu, chtějí své manželství vybudovat na pevných základech a nenechají se svým okolím ovlivnit, opravdu není mnoho.
• Modlitba rodičů (článek) Jak děti postupně dospívají, je potřeba mnohem víc mluvit o nich s Bohem, než s nimi o Bohu. Proto jsme se před lety domluvili, že se na úplný závěr setkání našeho manželského společenství budeme modlit za naše děti. Nejprve jsme se několik roků modlili Modlitbu rodičů, pak jsme ji prostřídali Rodičovským požehnáním a v současnosti se modlíme vlastní modlitbu za děti i za vnoučata.
• Naučme se milovat v lednu (článek) Všichni chceme svým rodinám dát to nejlepší. Ale co to je? Kdosi jednou řekl, že ten největší dar, jaký mohou rodiče dětem dát, je láska mezi nimi dvěma. Rob Parsons, zakladatel organizace Care for Family (Péče o rodinu) ve své knížce Deset tipů pro rodinu ukazuje, že každý pár nutně musí projít i obdobím, kdy alespoň jeden z partnerů „necítí“ lásku.

Sekce: Věcný rejstřík   |   Tisk   |   Poslat stránku známému