Proč jsou děti šťastné
1.6.2020
Spíš je otázkou: Proč je tolik lidí nešťastných? Zdá se, že mnozí rodiče způsobují dětem celoživotní problémy tím, že je učí mít negativní vztah k sobě samým. O tajemství šťastných dětí píše Steve Biddulph ve svých knížkách o výchově a povzbuzuje rodiče, aby byli víc sami sebou, přísnější a současně láskyplnější, pevnější i uvolněnější. Ukazuje, jak opustit staré negativní přístupy k dětem a plně prožívat radost z dětí i ze života.
Vyplatí se být pozitivní
Sebedůvěru dítěte ovlivňují nejen chvála či kritika. Existují i jiné důležité způsoby, jimiž své děti programujeme – zejména to, jak jim dáváme pokyny a příkazy. Záleží na negativním či pozitivním výběru slov.
My dospělí řídíme naše vlastní chování a pocity takzvanou “samomluvou”, tedy řečí odehrávající se v našich myslích. („Nesmím zapomenout zajet pro benzín”, “Propána, zapomněla jsem peněženku, nejspíš už stárnu”, atd.) Psychologové žasnou nad tím, jak rozdílná je “mentální samomluva” zdravých a šťastných lidí, a na druhé straně lidí, jimž se nedaří dobře nebo se cítí nešťastní. Tomuto vnitřnímu hovoru se učíme přímo od svých rodičů a učitelů. Máte tedy jedinečnou příležitost vložit do svých dětí veškeré pozitivní a užitečné údaje, které jsou schopny si přisvojit – a které se na celý život mohou stát uklidňující a povzbudivou součástí jejich osobnosti.
Děti se učí, jak mají vnitřně řídit a organizovat svůj život podle toho, jakými slovy řídíme a organizujeme my je – vyplatí se tedy být pozitivní. Dítěti například můžeme říci „Dnes se, prosím tě, ve školce s nikým neper!”, nebo naopak „Měj se ve školce hezky a hraj si jenom s dětmi, se kterými kamarádíš”.
Proč by měl být v takové maličkosti nějaký rozdíl? Tkví to ve způsobu, jakým pracuje lidská mysl. Kdyby vám někdo nabídl milion dolarů pod podmínkou, že po dvě minuty nebudete myslet na modrou opici, nedokážete to. (Kdo nevěří, ať to zkusí!) Řekneme-li dítěti „Nespadni se stromu”, musí mít v hlavě dvě věci: “ne” a “spadnout se stromu”. Protože jsme použili tato slova, automaticky se vytvoří tento obraz. Na co myslíme, to automaticky zkoušíme – představte si, že se pořádně zakusujete do citrónu, a dávejte pozor, jak při pouhé této představě reagujete. Dítě, které si živě představuje, jak padá se stromu, to s větší pravděpodobností udělá. Daleko lepší je proto používat pozitivní formulace: „Drž se toho stromu pevně”, „Soustřeď se na to, co děláš”.
Dítě potřebuje vědět, co má dělat
Každý den máme spoustu příležitostí formulovat své pokyny pozitivně. Spíše než „Nevběhni na silnici” je lepší říci „Drž se vedle mě na chodníku”, aby si dítě představilo, co má dělat, a ne to, co nemá dělat.
Dávejte dětem jasné pokyny ke správnému jednání. Děti vždycky nevědí, jak se vyhýbat nebezpečí, proto své příkazy formulujte přesně: „Tomáši, drž se okraje člunu pevně oběma rukama” je mnohem užitečnější než „Opovaž se vypadnout”, nebo ještě hůř „Jak myslíš, že mi bude, když se utopíš?”. Změny smyslu příkazu jsou malé, ale rozdíl je zřejmý.
Samozřejmě, že pozitivně formulovat se nenaučíte jako mávnutím kouzelného proutku. Svá slova budete muset stále podporovat i svým jednáním. Své děti však takto naučíte pozitivně myslet a jednat a orientovat se v široké škále nejrůznějších situací, protože budou vědět, co dělat, a nebudou ochromeny panickým strachem z toho, že něco dělat nemají.
Šťastné děti mohou vyrůst jen ve šťastném rodinném prostředí. A tak je podstatné, aby rodiče pečovali o svůj vztah, aby spolu či zvlášť dokázali odpočívat a nenechali se vydírat představami o tom, jak se správně "obětovat“ rodině... Aby sami byli šťastní.
Biddulph, Steve: Proč jsou šťastné děti šťastné. Portál.
Autor: Biddulph, Steve | Štítky: děti, rodiče, výchova, vztahy
Sekce: Rodina s dětmi | Povzbuzení
| Tisk
| Poslat článek známému
