Život v manželství

Název facebookové stránky Manželství krok za krokem poukazuje na to, že snoubenci, kteří slaví svatbu, se vydali na cestu, která vede od JÁ ke společnému My. Je to cesta postupných krůčků, na které je důležité mít před očima společný cíl.

Někdo z nás mohl v dětství slyšet: „S tebou se to nedá vydržet.“ Pokud to slýchal pravidelně a navíc od blízké osoby, pravděpodobně to přijal za své a vnímá, že je s ním něco špatně. Anselm Grün ve své knize Cesta k radosti a vnitřnímu klidu rozehrává téma, jak snášet a vydržet sebe sama i druhé ve vztazích a jak se naučit přitom vzájemně růst.

Na třetí mediační setkání přišla Klára sama a řekla: „Adam dnes nepřijde a ani jindy,“ a chvíli mlčela. Potom dodala: „Našel si jinou, je to nějaká kolegyně z Brna, kam jezdil služebně. Musí to být hrozná ženská, že mi odvedla muže pryč. Předevčírem mi to řekl a já nevím, co dál. Příliš to bolí, v hlavě mám zmatek, nevím, co mám udělat, co je správné. Chtěla bych, aby se ke mně a k mé dceři vrátil. Ale nevím, zda mu dokážu odpustit.“

Jednou z nejtěžších věcí na lásce je nechat druhého, aby nás miloval tak, jak umí on, a ne tak, jak to chceme my. Přistihli jste se někdy, jak přemýšlíte, že by měl člověk, kterého milujete, udělat tohle nebo tamto? Říkáte si možná: Kdyby mě měl opravdu rád, udělal by to. Často očekáváme, že milovaná osoba bude mít v hlavě jenom naše potřeby…

Při jedné návštěvě u přátel se otevřelo hodně hluboké téma. Petra řekla: „Jdeme od sebe, již jsme si tak cizí, že to nemá smysl, trápíme jeden druhého. Asi bude každý z nás šťastnější s někým jiným. Prostě to nevyšlo,“ a odmlčela se. „Máme dvě malé děti, kterým to budeme muset vysvětlit a pro které to bude veliká a bolestná změna. A tebe jsem chtěla poprosit, jestli bys nám neporadil, jak to udělat co nejlépe,“ řekla Petra a povzdechla si.

Kolikrát nás asi napadne myšlenka: „Jak jiný je můj partner, a jak moc se od sebe lišíme?“ Někdy nás to jen třeba zarazí, jindy ale úplně vykolejí. S kým že to vlastně žiji a jak to má on jinak a proč? Je to tak v pořádku a co vlastně s tím?

Stává se vám, že doma nikdy nenajdete své místo? Ptáte se sami sebe, jaké místo doma zaujímám, vždyť: „Ať mluvím, nebo mlčím, je to stejné...“ Pocit „zůstávání stranou“, může mít hluboké kořeny v minulosti. Kdo už jako dítě nenašel pravé místo mezi sourozenci a žil s pocitem, že ho přehlížejí, může být později roztrpčen pocitem opuštěnosti, který se u něj bude objevovat při sebemenší příležitosti.

Marek Vácha ve své knížce Láska tvoří krásu zve k tomu, abychom se na druhé pokoušeli dívat tak, jak je vidí Bůh. Láska vidí ještě neotevřené dary, vidí něco, co ještě není, co ale může být, co je v rejstříku jejích možností, láska tyto možnosti tvoří.

V rámci konference Rozvodem to nekončí… právní expertka Renáta Šínová hovořila o manželství a nesezdaném soužití v současném právním řádu. Přehled toho, na co všechno má smlouva manželů před státem vliv a jaké právní důsledky přináší život v neformálním vztahu, je překvapivě dlouhý. Ukazuje, co všechno rozhodnutí pro uzavření manželství ovlivňuje.

Během přípravy na manželství se stále častěji setkáváme s tím, že pro snoubence není snadné hovořit o svých kořenech, o rodině, ze které pocházejí. Někteří uvádějí, že nemají ani v rodině, ani ve svém blízkém okolí pozitivní vzor manželského a rodinného života. Jaká je naděje, že se jim podaří vytvořit pěkný vztah a rodinu?

V rámci křesťanské tradice a jiných náboženství bylo poděkování vždy důležitým prvkem běžného chodu dne. Zaměření na vděčnost se v posledních letech znovu objevilo, tentokrát spíše v oblasti pozitivní psychologie. Má se za to, že lze najít důkazy toho, že člověk je zcela jednoduše šťastnější, pokud bude prokazovat vděk obecně i vůči druhým.

Svědectví mnoha párů, které zkusily uvést do života poznatky Dr. Emersona Eggerichse o lásce a úctě, hovoří o tom, že stačilo málo a jejich manželství znovu rozkvetla. Principy nejsou složité, vycházejí ze dvou základních potřeb mužů a žen.