Patříme do jedné rodiny
12.12.2019
Nehodláte říkat maminko a tatínku nikomu jinému než svým vlastním rodičům? Jaká část vašeho platu by měla padnout na telefonické hovory s rodinou? Mnoho dalších situací, týkajících se soužití s příbuznými, je potřeba řešit nejen na začátku manželského života.
Ať chceme nebo nechceme, se svým životním partnerem přijímáme také rodinu, ve které vyrůstal, která ho formovala a na kterou je většinou hodně napojený. V manželství je důležité udržet mezi sebou a širší rodinou takovou citovou blízkost, abychom měli pocit, že patříme do jedné rodiny. Zároveň je třeba zachovat si dostatečný odstup, který nám umožní vzájemně se respektovat a dobře spolu vycházet. Dosáhnout takové rovnováhy není snadné, je potřeba ji hledat a o svých představách a možnostech mluvit. Zvu vás spolu se Susan Adamsovou, poradkyní v oblasti mezilidské komunikace k rodinnému hovoru nad otázkami, na které neexistuje správná nebo špatná odpověď. Můžete si ale porovnat, do jaké míry se vaše názory shodují s pohledem vašich blízkých, případně můžete začít mluvit o tom, co pro vás zatím bylo tabu.
Pokud blízcí příbuzní bydlí v různých městech, měli by si volat:
- a) každý den
- b) jednou týdně
- c) jednou za měsíc
- d) když se jim chce zavolat
- e) o Vánocích
Tvé matky si nejvíc vážím pro její:
………………………………………….
Tvého otce si nejvíc vážím pro jeho:
……………………………………………..
Nejpřirozenější je pro mě oslovovat tvé rodiče:
- a) křestním jménem
- b) maminko a tatínku
- c) hej
- d) příjmením
Myslím, že se s tvou rodinou vídáme:
- a) příliš často
- b) příliš málo
- c) přiměřeně
Přál/a bych si bydlet blíže:
- a) k tvým rodičům
- b) k mým rodičům
- c) k tvým sourozencům
- d) k mým sourozencům
- e) ke všem jmenovaným
- f) k nikomu ze jmenovaných
Mám pocit, že toho neděláme dost pro:
- a) tvé rodiče
- b) mé rodiče
- c) tvé sourozence
- d) mé sourozence
- e) naše děti
Rád/a bych jel/a na dovolenou společně se členy tvé rodiny: ano/ne
Myslím si, že to nejlepší, co se naše děti mohou naučit od tvé matky je:
……………………………………………………………………………
Myslím, že to nejlepší, co se naše děti mohou naučit od tvého otce, je:
………………………………………………………………………………..
Z tvých příbuzných bych rád/a lépe poznal/a
……………………………………………………………………………………
Myslím si, že pokud bychom bydleli blíž k někomu z příbuzných, tak bychom:
- a) měli silnější cit pro rodinu
- b) dali dětem příležitost lépe se poznat se svými příbuznými
- c) si lezli na nervy
- d) se s nimi hádali častěji
- e) si mohli více pomáhat
To nejlepší, co jsem zažil/a s tvou rodinou, bylo:
…………………………………………………………………………………………..
Kdyby na mě tvoji rodiče mohli změnit jednu věc, myslím, že by si vybrali:
……………………………………………………………………………………………
Počítám s tím, že jednou bude potřeba, abychom si vzali někoho z rodičů k sobě: ano/ne
Myslím si, že jsi po rodičích zdědil/a:
- a) lásku k přírodě
- b) vztah k penězům
- c) smysl pro humor
- d) rozumové schopnosti
- e) trpělivost
Věřím, že jste se nad testem nepohádali, ale spíš posílili svůj vzájemný vztah. Protože životní partner by měl v hodnotovém žebříčku stát rozhodně výš než rodiče. Jistě jsou období, kdy rodiče potřebují víc našeho času a péče, neznamená to ale, že jsme odpovědní za jejich štěstí. Tak jako oni nejsou odpovědní za štěstí naše. Jedna z nejcennějších věcí, kterou bychom s manželem rádi předali našim dětem, je právě zážitek zázemí a společenství širší rodiny, který si sami neseme ze svého dětství.
Podle Susan Adamsové: Testy rodinné soudržnosti (nakl. Portál) připravila Jana Šilhavá
Autor: Adamsová, Susan | Štítky: rodiče, děti - dospělé, hodnoty, vztahy
Sekce: Rodina s dětmi | Čas známosti
| Tisk
| Poslat článek známému
