Tati, já chci kočičku!
3.3.2022
Také vás zaskočila dětská touha po zvířátku, nejlépe po kočičce, a hned vás napadá: Na procházky s ní chodit nejde, člověk si s ní pořádně nemůže hrát a navíc – kočky jsou záludné, těžko se odhaduje, co si myslí... Zkusme se na dětské přání podívat z pohledu dětské psychologie.
Po dlouhá tisíciletí žil člověk s přírodou v souladu a některá zvířata, třeba kočky, dokonce přijal do své blízkosti jen tak pro radost. I v době televize, počítačových her a elektronických hraček zájem dětí o zvířátka neupadá, naopak roste. Argumentů pro i proti se najde dost a dost. Dnešní dětská psychologie nám říká, že děti by měly mít ve své blízkosti zvířata. Je to velká příležitost k povzbuzení jejich duševního vývoje, k formování pozitivních postojů a k potlačení nežádoucích. Zvířátka dokonce pomáhají s léčením některých duševních těžkostí a poruch.
Dětský společník
Důležitost zvířete pro podporu emocionálního i rozumového vývoje dítěte je nesporná a ve vývojové psychologii je to fakt dávno známý. Záleží ovšem na tom, v jakém věku se dítě se zvířetem setká. Příchylnost „ke všemu živému“ projevuje většina dětí velmi brzo. Pro malé dítě do tří let je zvířátko nepoměrně vydatnějším a proměnlivějším zdrojem podnětů, než neživá hračka. Je to živý tvor s podobnými projevy jako ono samo, jí, spí a koná svou potřebu, pohybuje se, reaguje, chce si hrát. Dítě se nepozorovaně učí toleranci a ohleduplnosti, respektování práv a potřeb druhého. I pro děti předškolního věku jsou ještě zvířátka „živými hračkami“. Jinak se chová k napodobeninám a jinak ke skutečným pejskům a kočičkám. Známý psycholog Zdeněk Matějček ve stále aktuálním rádci pro rodiče: Co kdy a jak ve výchově dětí uvádí: „Zlom ve vztahu ke zvířátku nastává u dětí středního školního věku, tj. 8–9 let a výš. To je doba, kdy děti nejvíce touží po nějakém zvířátku, častěji děvčata, než chlapci. V tomto věku totiž dochází k diferenciaci identity podle pohlavní příslušnosti – rozvíjejí se rodičovské postoje. Na zvířatech mohou děti osvědčovat svoje pečovatelské a ochranné tendence, něžnost, ohleduplnost, obětavost. Přítomnost zvířátka pomáhá dítěti rozvíjet rodičovské postoje vůči malým dětem a přijímat odpovědnost.“
Teprve od puberty můžeme očekávat, že dítě převezme podstatnou část péče o zvířátko. Do té doby hlavní váha odpovědnosti nutně spočívá na rodičích, i když kus odpovědnosti přijímají i děti. Dospívající už nechtějí jen živou hračku. Touží po společníkovi, kamarádovi, příteli. Bývají schopny svého svěřence soustavně cvičit a něco naučit – vychovat.
Pomocník při výchově
Pokud bychom si sestavili žebříček domácích zvířátek podle toho, jaké podněty dětem přinášejí a co dobrého pro vývoj dítěte od nich můžeme očekávat, nejníže by se objevily rybičky, pak želvy a hadi. Vyšší příčky by patřily ptákům, křečkům, myškám a králíčkům. Nejvýše by stál pes – přítel člověka už od dávnověku – a těsně pod ním bychom zařadili kočky. Kočička představuje symbol ženský a mateřský. Jejich přítulnost je příslovečná. Většinou jim nechybí ani určitá věrnost. Dokonale dají najevo, jak je jim péče člověka příjemná, ale i nepříjemná. Kočky se zpravidla samy postarají o práci i o zábavu. Jen si představte malé hravé kotě!
Podle Zdeňka Matějčka se zvířátko může stát významným pomocníkem rodičů při zasvěcování dítěte do tajemství života a smrti. Pozorování sexuální a rozmnožovací aktivity jejich svěřenců je vhodnou příležitostí k nejrůznějším dotazům. Rodiče tak mají možnost nenásilnou formou odpovídat. Dochází k rozhovorům, které by třeba jinak nenastaly a to by byla velká škoda.
Protože délka života zvířátek je přece jen kratší, děti se nevyhnutelně setkávají s jejich uhynutím. Není dobré bolestnou skutečnost před nimi zakrývat. Zažijí sice otřes, smutek a lítost nad ztrátou, zároveň se tak jemně, nenásilně a přirozeně připravují na skutečnosti nepříjemné a tvrdé, které k lidskému životu neoddělitelně patří.
Výchovný prospěch ze soužití se zvířaty, můžeme čekat jen tehdy, když to přináší radost, potěšení a dobrou náladu oběma stranám, lidem i zvířatům.
(jš)
Autor: Matějček, Zdeněk | Štítky: děti, rodiče, výchova, přátelství, růst, vztahy
Sekce: Rodina s dětmi
| Tisk
| Poslat článek známému
