Svátek tatínků
17.6.2021
Osmiletá dcerka se nás zeptala: „Když je svátek matek, svátek dětí a svátek dušiček, tak proč není taky svátek tatínků? To jsme ještě nevěděli, že svátek otců existuje a v některých zemích se běžně slaví třetí neděli v červnu. Je poděkováním za otcovskou péči a lásku, za legraci, kterou děti s tátou prožívají.
„Na rozdíl od svátku matek, který se v Česku slavíval už před válkou, svátek otců se dostává do povědomí lidí jen velmi pomalu. Přitom v Americe byl zaveden v už v roce 1910, i když jako svátek byl uznán teprve v 60. letech. Slaví se vždy třetí neděli v červnu. Je paradoxní, že se o jeho popularitu zasloužilo hlavně ženské hnutí, které požadovalo „zrovnoprávnění“ rolí v rodině. Na této vlně se svátek také dostal do Evropy, hlavně do Německa, kde se velkolepě slaví,“ píše Věra Souradová z Kalifornie na www.rodina.cz.
Překvapuje mne, že se té myšlenky slavit Den otců ještě nechytil reklamní průmysl, který využívá každé příležitosti, aby se ze svátků stal hlavně předmět obchodu. V Americe tomu tak je. Oddělení s pánským prádlem a kosmetikou se v těch dnech jmenují „pevnost tatínků“. Také dárky sportovní, rybářské náčiní a nářadí jsou ve velké oblibě. Nejčastěji se ale otcům posílají pohledy, dokonce víc, než o jiných svátcích, např v roce 2003 to prý bylo 95 miliónů pohlednic. Bude to tím, že i v Americe často žijí tatínkové „mimo“ rodinu? V Německu mají zase tradici, když to pěkné počasí dovoluje, udělat si s kamarády a jejich dětmi „pánskou jízdu“. Obvykle je to svátek veselejší a zábavnější než svátek matek, souvisí to určitě s mužským přístupem ke světu.
Úkol otce
Základním úkolem otce je poskytnout dětem bezpečí a předat jim radost ze života. Ta totiž nepřichází automaticky, je zapotřebí ji objevit, rozvíjet ji a pěstovat. Radost je plodem úsilí a angažovanosti v životě. Aby rodiče mohli naučit své děti vychutnávat život, jeho krásu a radost, musí ji nejprve sami prožívat. Dítě se učí zakoušet radost ze života tím, že se podílí na životní radosti svých rodičů. Dřív než ji objeví samo, čerpá ji od nich. Hlavním zdrojem radosti ze života je pro dítě vzájemná láska rodičů. Tak jako je úkolem matky sytit dítě láskou, uspokojit jeho hlad po teple a přijetí, úkolem otce je vyvést dítě z domova a naučit ho žít ve světě. Ukázat mu správný způsob úsilí o vlastní život. Syn potřebuje silný vzor totožnosti, dcera zase pozitivní obraz muže.
Chybění otců nezůstává bez důsledku
Význam otců pro výchovu se často podceňuje a ani muži sami nemívají dostatečně vyvinuté rodičovské sebevědomí. Tendence dávat děti v kterémkoli jejich věku po rozvodu převážně do péče matek je toho jasným dokladem. Navíc otcové po neúspěšném partnerství často sami vyklízejí pole svého vlivu na výchovu svých dětí a ztrácejí s dětmi potřebný kontakt. Rodičovství je ale nerozveditelné. I otec v daleké cizině, nebo dokonce mrtvý otec je stále otcem. Chybění otců v rodinách nezůstává bez důsledku. V psychice syna, který nevidí, co dělá jeho otec každý den a během všech ročních období, vzniká mezera. Při chybění otce záleží na tom, jaký jeho obraz poskytuje dítěti matka. Pokud usoudila, že je mizera, pak tento obraz vštípila také svým dětem. Muž v mateřské roli zůstává jen „náhradní matkou“ a žena v roli otce je pouze „náhradním otcem“.
Mužská pevnost je životodárná
Předností mužství je, že není příliš vcítivé. Bralo by mu to odvahu a sílu k boji v zevním světě. K dítěti se každým otcovým slovem nese poselství: Tam venku nebude brán ohled na tvé vlastní potřeby, neznalosti a nevýhody jako doma. Děti potřebují sdílet spolu s otcem čas. Hodí se k tomu jakákoliv činnost, lov, stavba, práce na zahradě nebo sport. Děti zažívají s otcem dobrodružství, která s matkou nezažijí. Objevují svět způsobem, který je vlastní mužům, učí se bojovat, vzdorovat nepříznivým okolnostem, soupeřit ve sportu, soutěžit s kamarády. Když otec syna neprovede cestou otužování a posilování v dobrodružstvích tak, aby ho bavila a nebyl v nich sám, může uvíznout v bezpečném světě matky, kde je o něj pečováno a není pevný a otužilý. Mužská rozhodnost a pevnost je životodárná. Pro dítě je výhodné, když má po celé dětství před sebou svět otce i matky, kteří se vzájemně respektují. Každý můžeme být jen tak dobrým rodičem, jak nám ten druhý v páru dovolí, nakolik nás doplní a podpoří souhlasem.
Další zajímavé informace najdete v knize Ludmily Trapkové a Vladislava Chvály: Rodinná terapie psychosomatických poruch, nakl. Portál a také v rozhovoru Pavly Loucké s těmito rodinnými terapeuty nazvaném Žena a muž v rodině, nakl. Vyšehrad.
Štítky: otcovství, radost z manželství, rodiče
Sekce: Rodina s dětmi | Jednota
| Tisk
| Poslat článek známému
