Rodina s dětmi

V souvislosti s Mezinárodním dnem rodiny, který se slaví 15. května, se letos již po čtrnácté bude konat Týden pro rodinu ve dnech 7.–15. května 2022. Motem Rodina je tým pro život chtějí organizátoři vyzdvihnout nezaměnitelnost, nezastupitelnost a jedinečnost role každého člena rodiny.

Druhou květnovou neděli se tradičně slaví Den matek. Je to pěkná příležitost k zamyšlení a k děkování. Proto posíláme dál zamyšlení jednoho syna jako hold všem maminkám.

Matky mají své ideály: „Budu vždy milá, trpělivá a chápající.“ K tomu je tíží břímě domácnosti a organizace rodinného života. Snaží se zařídit, aby doma byla pohoda, hezky, ale není. Ani manžel, ani děti nejsou spokojení.

Žijeme v kultuře, která přivádění dětí na svět odedávna spojuje se strachem. Současné ženy se s tím vypořádávají různě. Většina potřebuje slyšet, že mají jedinečnou šanci dojít k prameni života a projít tajemnou proměnou v ženu – matku.

Někteří z účastníků přípravy na manželství odpovídají na otázku, zda se setkali s pozitivním vzorem manželského a rodinného života, smutným ne. Jiní našli vzor v blízkém okolí a někteří si nesou dobrou zkušenost ze své vlastní rodiny. Jak to udělat, abychom v dětech pěstovali lásku?

Rozvod je pro dítě náročná změna. Jak je můžeme podpořit, čím mu pomoci, aby se s realitou snáze vyrovnalo? Rodinná psychoterapeutka Mgr. Hana Imlaufová doporučuje budovat u dětí jistotu:

Když děti vyrostou, spadneme z piedestalu jako matka a otec. Odstěhování dětí by však mohlo přispět k tomu, aby na důležitosti znovu získal pár jako takový. Abychom znovu objevili „svého“ člověka, v jehož životě bychom měli rozhodně hrát hlavní roli. Přechod k životu ve dvou přináší nové výzvy.

Smutek a pocit ztráty, hněv či pocit nespravedlnosti. To vše a ještě mnoho dalších pocitů může prožívat dítě, jehož rodiče se rozešli. Mozaika pocitů a pohled očima dítěte v různých věkových etapách vzešly z rozhovorů rodinné psychoterapeutky Hany Imlaufové s dětmi, jejichž rodiče se rozešli.

Známá německá psycholožka otvírá témata, která se objevují v souvislosti s osamostatňováním dětí. „Opuštěné hnízdo“ je situace, kterou je potřeba brát vážně. Když se děti odstěhují, znamená to konec jedné z nejkrásnějších životních etap. I když rozumem chápeme nutnost osamostatňování, přijmout náhlou prázdnotu není lehké

Linda a Richard Eyrovi, autoři knihy Jak naučit děti hodnotám, jsou přesvědčeni, že zájem o hodnoty často vychází právě z respektu a úcty, které k druhým lidem cítíme. Přinášíme ochutnávku praktických cvičení pro dospívající děti.

Také vás zaskočila dětská touha po zvířátku, nejlépe po kočičce, a hned vás napadá: Na procházky s ní chodit nejde, člověk si s ní pořádně nemůže hrát a navíc – kočky jsou záludné, těžko se odhaduje, co si myslí... Zkusme se na dětské přání podívat z pohledu dětské psychologie.

V každé volbě se učíme něčeho se zříci. Manželství je také velkou školou ztrácení a odříkání. Ať už je to volba partnera, přijetí dětí i jejich odcházení. Zmiňuje to Franz Jalics ve své knize věnované úvodu do kontemplativního postoje. Cestu ztrácení musí nastoupit všichni lidé.