Krize v manželství

Rozvod je pro dítě náročná změna. Jak je můžeme podpořit, čím mu pomoci, aby se s realitou snáze vyrovnalo? Rodinná psychoterapeutka Mgr. Hana Imlaufová doporučuje budovat u dětí jistotu:

Když děti vyrostou, spadneme z piedestalu jako matka a otec. Odstěhování dětí by však mohlo přispět k tomu, aby na důležitosti znovu získal pár jako takový. Abychom znovu objevili „svého“ člověka, v jehož životě bychom měli rozhodně hrát hlavní roli. Přechod k životu ve dvou přináší nové výzvy.

Smutek a pocit ztráty, hněv či pocit nespravedlnosti. To vše a ještě mnoho dalších pocitů může prožívat dítě, jehož rodiče se rozešli. Mozaika pocitů a pohled očima dítěte v různých věkových etapách vzešly z rozhovorů rodinné psychoterapeutky Hany Imlaufové s dětmi, jejichž rodiče se rozešli.

V dnešní době, aby manželé svou lásku zachovali, jsou doslova nuceni bojovat jako o život. Přirovnání útoků na partnerskou dvojici k virům, není jen alibistickou metaforou. Mariateresa Zattoniová a Gilberto Gillino pomáhají identifikovat šest virů, které jsou produktem společenského prostředí, a ukazují, jaké postoje neboli antiviry je potřeba vyvíjet. Pramáti všech ostatních virů je sebestřednost.

Podle psychoterapeuta Roberta Neuburgera se s nevěrou vyrovnáváme v dnešní době tak obtížně a prožíváme ji jako velmi bolestnou zkušenost proto, že „citlivost k nevěře je dnes velmi vysoká, neboť dnešní páry jsou spolu na základě představy výlučné lásky, ne jako dřív za účelem zajištění rodiny, sdílení obecně přijímaných hodnot a zájmů.

Národní týden manželství kolem svátku svatého Valentina je každoročně příležitostí udělat něco pěkného pro svého partnera. Projevit mu svoji lásku a oživit vztah, který potřebuje průběžnou péči. Letošní moto Ztráty a nálezy? je pozváním k zamyšlení.

Důležité postřehy týkající se rozvodu najdeme v knížce známé socioložky a publicistky Jiřiny Šiklové: Deník staré paní. Připomíná, že když už se dětem rozpadá ta nejužší rodina, je dobré, aby jim zůstala alespoň rodina širší a její vazby, láska prarodičů. Jenže i tyhle vztahy první vlna bolesti a nenávisti za zradu často smete.

Gary Chapman na základě zkušenosti s vlastním manželstvím a poradenské práce s manželskými páry ukazuje, že stejně jako v přírodě, i v manželství můžeme procházet proměnami, které připomínají střídání ročních období. Počátkem podzimu manželství vypadá navenek dobře, uvnitř vztahu se ale věci začínají měnit. Když přijde chladný vítr, bude úpadek zjevný všem. Podzim se stává předehrou zimy.

Mnoho manželských párů má přesmutnou zkušenost, jak jejich láska chladne anebo jak jim mezi prsty mizí. Mnohdy je příčina v tom, že oba partneři polykají urážky, k nimž v úzkém soužití běžně dochází. Nemluví o tom ze strachu, že by mohli být poraněni ještě víc anebo že by tím partnera zatížili. Dost často to v dobré víře nechají být, aby se všechno ještě nezhoršilo. Ale náhle cítí, že mnohé malé urážky narostly v zeď, která je navzájem dělí. Cítí k sobě vzájemnou nechuť. Láska se zvrátí v nenávist.

Jak ho mám chválit, když se ke mně chová tak strašně, může namítnout některá manželka. Gary Chapman je přesvědčený, že "když budeme svého partnera milovat tváří v tvář jeho špatnému chování, pravděpodobně se nám podaří manželství zachránit."

Nevěra mužů i žen není dnes nic neobvyklého. Odhaduje se, že asi padesát procent provdaných a ženatých se během manželství dopustilo nevěry. Jestliže je výskyt nevěr a mimomanželských vztahů tak velký, měli bychom o tom otevřeně hovořit a zajímat se, co dělat, když se „to“ stane.

Svoje dlouholeté zkušenosti s doprovázením manželských párů a rodin zachytil psycholog a terapeut Josef Zeman v přednášce o dilematech v partnerském vztahu. Zápis přednášky sice neobsahuje příklady z praxe, kterými svá slova doplňoval, přesto jeho sdělení může být pomocí na cestě k dobrému partnerskému vztahu.