Jak odpustit nevěru?
19.2.2022
Podle psychoterapeuta Roberta Neuburgera se s nevěrou vyrovnáváme v dnešní době tak obtížně a prožíváme ji jako velmi bolestnou zkušenost proto, že „citlivost k nevěře je dnes velmi vysoká, neboť dnešní páry jsou spolu na základě představy výlučné lásky, ne jako dřív za účelem zajištění rodiny, sdílení obecně přijímaných hodnot a zájmů.
Existují různé typy nevěry a různá míra nevěry, kterou lze překonat. Důležité je neobviňovat se celý život a prostě začít znovu. Tento přístup se zdá moudrý, ale bolesti nás nezbaví. Nevěra představuje opravdovou smršť.
Jak může pomoci odpuštění?
Velmi často je nevěra pro vztah začátkem konce. Čin se zdá neodpustitelný a jeden nebo druhý se jej rozhodne ukončit. Někdy však navzdory selhání zůstávají city živé a vidina rozchodu je horší než představa nedávného zklamání. V tom případě se pár pokouší jít dál, zachránit co lze, odpustit si a dosáhnout smíření.
I když není možné se usmířit, můžeme se pokusit druhému odpustit, abychom se vypořádali s náročnou situací a překonali negativní emoce, které jsou s ní spojeny. Neznamená to bagatelizovat selhání, zapomenout na urážku a už vůbec to neznamená popřít, co s námi celá událost udělala. Spíše jde o snahu bolesti porozumět a překonat ji.
Velmi dobře můžete odpustit druhému poklesek a zároveň se svobodně rozhodnout vyvázat se ze vztahu, v němž už nejste šťastní. V případě nevěry je odpuštění hodně niterná záležitost. Jedná se o náročnou životní výzvu, která potřebuje dost času. Je to proces, který se vyvíjí a je značně ovlivněný temperamentem zúčastněných a postojem, který k celé věci zaujme druhý partner. Někdo zjevně lituje, jiný vysvětluje a další se uzavře do sebe, ze studu či lhostejnosti. Odpuštění nezávisle na smíření představuje hlubokou vnitřní cestu, která se odehrává v několika fázích.
Dopřát si čas na rozmyšlenou
Kdo odpouští nevěru, vytváří si vůči ní dostatečný odstup. Cílem není popřít bolest, ale vykročit ze spirály hanby a žárlivosti. V emočně vypjaté situaci člověk snadno podlehne momentální touze reagovat okamžitě, často na zlostný agresivní podnět zazní stejně agresivní odpověď. Dočasné odloučení nechá odeznít vlnu vzteku a pak je možné vše klidně zvážit. Zpracovat svá zranění, své pocity, abyste celou událost skutečně prožili a přijali.
Mohlo by se stát, že byste v přívalu emocí a ve snaze zachránit vztah zametli vlastní bolest pod koberec a snažili se rychle jít dál. To by ale byla chyba. Zásadní je nepopírat svou bolest. Jde o úctu, kterou projevujete sobě a svým citům. Tento postoj je pro udržení kvalitního vztahu zásadní. Zároveň vysíláte jasný signál druhému, že udělal něco, co se vás dotklo. Potlačené city dříve nebo později ožijí mnohonásobnou silou.
Změnit úhel pohledu
I když si moc přejete odpustit a zlepšit stav věcí, dobrá vůle nestačí. Podle sexuologa Gérarda Leleu lze překonat bolest ze zrady společným usilováním o znovunalezení pravé lásky bez podmínek. Mluví o daru lásky. To znamená „překonat potřebu být milován, překonat nezralost a majetnický vztah k druhému, skutečně respektovat svobodu druhého“. Nevěra hluboce zraňuje především naši narcistní polohu, když se kvůli ní cítíme být poníženi ve srovnání se sokem nebo sokyní.
Otevřít se dialogu
Poté, co jste si ujasnili, co cítíte a zda hodláte odpustit, přichází vhodná chvíle pro dialog. Otevřít dialog je nezbytné. Přejít událost mlčením a prostě jít dál, to je postoj, který vede na cestu falešného odpuštění. Není to způsob, jak nalézt vnitřní mír a jak se smířit s druhým. Bolestivé téma by nás zraňovalo dál a ožívalo by při sebemenší příležitosti. Mluvit o tom, co se stalo je prevencí pro krize budoucí. Je to příležitost rozplést problém, který nevěra nastolila.
Popsat, co ublížilo a odhalit příčiny jednání
Je důležité sdělit druhému, proč vás jeho jednání zranilo a promluvit o tom bez zlosti a útoků. Cílem není spustit proud výčitek, ale vyjádřit své pocity, aby o nich věděly obě strany a abyste se od nich mohli osvobodit. Tak poskytnete druhému možnost vám porozumět.
Je potřeba, aby sdílení bylo oboustranné. Je důležité pochopit důvody, které druhého k nevěře vedly. Může k ní dojít kvůli pocitu nespokojenosti, kvůli lásce k někomu jinému nebo kvůli nutkavé potřebě líbit se a svádět. Porozumění neznamená ospravedlnění nebo odsouhlasení nevěry, ale přináší nám možnost nahlédnout rozdílná očekávání či další problémy, kterými vaše partnerství prochází.
Když rozhovor proběhne, je vhodné se k tématu nevěry už nevracet. Znovu byste vyvolávali pocity bolesti a viny, které by znemožňovaly nalézt odpuštění druhému i vám samým.
Stéphanie, 25 let vypráví svou zkušenost: Když se mi můj přítel svěřil, že mě podvedl, bylo mi hrozně. Zhroutil se mi svět, mé plány. Přesto jsem se rozhodla nevzdat celý náš vztah kvůli jedné hloupé chybě. Chtěla jsem mu dát ještě šanci. Nebylo to vůbec snadné, ale rozhodla jsem se mu odpustit. On celé věci hodně litoval. Vypravili jsme se na dovolenou a přemýšleli jsme o budoucnosti. Potřebovali jsme nějaký silný impulzu, abychom se mohli odrazit a začít znovu. A podařilo se nám to. Chtělo to hodně času, hodně lásky, ale zvládli jsme to. Dnes už mě ta událost nebolí. Můj partner ví, že udělal chybu a že kvůli tomu ještě není zlý člověk. A já jsem se rozhodla, že chci být víc, než jen oklamaná žena.
Stefanie odmítla být obětí a pracovala na tom, aby se přenesla přes bolestivý zážitek. Není snadné opustit vzorec oběť / viník. Skutečné odpuštění znamená cestu osvobození od této negativní dynamiky. Nevěra zasahuje především naši sebelásku, naše ego. Znovunavázání jasného a zdravého pouta je možné jen za předpokladu, že se přesuneme z oblasti narcistických zranění do prostoru opravdové lásky, která je darem.
Podrobněji rozpracované téma odpuštění najdeme v knížce: Amélia Fleurot: Odpustit druhým, odpustit sobě. Portál, 2021.
Autor: Fleurot, Amélia | Štítky: bolest, láska v manželství, nevěra, odpuštění
Sekce: Krize v manželství
| Tisk
| Poslat článek známému
