Kdy začíná nevěra
23.2.2023
Přátelé oslavovali dvacet let společné cesty životem. V době, kdy mnoho partnerů řeší obtíže ve vztahu rozchodem, je to důvod k oslavě. Jejich příklad mne přivedl k zamyšlení nad tím, kdy začíná nevěra a jak zůstávat věrný.
V češtině má slovo věrnost společný slovní základ se slovem víra. Věrnost a víra spolu úzce souvisí. Latinsky víra – fidelitas – má mnoho příbuzných významů. Znamená víru, poctivost, svědomitost, pravdivost, jistotu, důkaz, ale také důvěru, oddanost, věrnost a úvěr. Latinský překlad slovesa věřit je credo. Skládá se ze dvou slov cor a do-dare, a znamená to „dát srdce“. Víra je tedy živý vztah k osobě, od níž mnoho očekávám, se kterou se radím, kterou objevuji, kterou nepřestávám poznávat. Platí to i pro víru v manželství, věrnost partnerovi.
Láska na úvěr
Kromě víry a věrnosti znamená slovo fidelitas také úvěr. Ano, mít někoho rád znamená poskytnout mu úvěr – věřit, že v tom druhém je mnohem víc, než jsem dosud objevil. Důvěra v dobré úmysly, schopnosti a možnost se zlepšovat, dodává velkou sílu a motivaci ke změně. Bez ní není možné růst. Růst mohu jen pro někoho, kdo mi věří. Když už od partnera nic neočekávám, když jsem ho přestal poznávat, protože ho už přece znám, přestal jsem mu být věrný, vlastně ho nemám rád.
Ztotožnit někoho s tím, co o něm víme, znamená odsoudit ho. Jednám s ním vlastně jako s věcí, kterou mohu dokonale prozkoumat a definitivně si ji zařadit. Možná jste už pozorovali, kolik dětí je mimo svou rodinu lepších než doma. Je to proto, že mimo rodinu v ně někdo věří, zatímco doma v rodině je přece „už znají“.
Láska podmíněná, to je pouze výměna, dostaneš jenom to, co si zasloužíš. Je to vzájemně výhodný obchod. Bezpodmínečná láska je dar a jenom taková láska podporuje růst. Partner i děti potřebují někoho, kdo se o ně zajímá, kdo od nich ještě něco očekává, kdo jim věří, kdo je jim věrný.
Věrnost je křehká
Nic se neděje tak nevědomky, jako když něco odumírá. Když si lidé nepíší, končí to tím, že už nemají chuť si psát. Když spolu nemluví, končí to tím, že už si nemají co říci. Když se lidé přestanou na sebe dívat, končí to tím, že už se nevidí. A to vše se děje bez jediného vědomého pochybení. Opomíjení je horší chybou než hádky. Když se manželé přestávají na sebe dívat, když spolu nemluví, když už se ani nehádají, odumírá jejich vztah. Navenek zůstávají spořádaní, žijí ve společné domácnosti, nerozešli se, ale jejich vztah je pouze funkční. Snadno se pak najde někdo, kdo bude vypadat lépe, nebo „fungovat“ lépe. Proto bývá fyzická nevěra často až důsledkem toho, že spolu manželé pouze „fungují“. Nesdílejí spolu to, co je tíží, ani to, co jim udělalo radost. Dalo by se říci, že nevěra začíná tam, kde své problémy v manželství neřešíme s tím, koho se týkají, se svým partnerem, ale s někým jiným. Nemám na mysli rodinného poradce, nebo jiného odborníka, za kterým přicházíme pro radu, i když i tam je nejlépe přijít ve dvou.
Zrajeme ve dvou
Manželství je smlouva a smlouva by se měla dodržet i za obtížných podmínek. Porušení jedné smlouvy často vyvolá porušení smlouvy další a lidé pak už nevěří ničemu. Místo dalšího a hlubšího sžívání se učí stále znovu a znovu jenom přizpůsobovat. Zůstávají pouze na začátku vztahu a nikdy neprojdou všemi etapami manželského soužití.
Milovat bez podmínek a zůstávat věrný není snadné. Někdy musíme vynaložit hodně úsilí. Přicházejí období temnoty, lhostejnosti, odporu. Zralá láska je ale překonaný odpor, překonaná lhostejnost, překonané zklamání. Znamená to kolikrát být ve tmě věrni tomu, co jsme viděli ve světle. Pravá věrnost je život. Trošku neklid, rozruch, neustálá tvořivost. Láska je tvořivá síla. Manželství pomáhá vykřesat ze srdce všechnu lásku. Lidé se nemají rádi proto, že by byli hodni lásky, ale proto, aby se takovými stali. Jenom díky někomu jinému můžeme zrát a stávat se více sami sebou.
(jš)
Štítky: důvěra, krize v manželství, láska v manželství, manželský slib, věrnost, víra
Sekce: Krize v manželství | Věrnost
| Tisk
| Poslat článek známému
