Krize v manželství

Většinou se dobře orientujeme v alergiích na určité potraviny či pyly. Emoční alergie už ovšem tolik neznáme. Přitom emoční alergie je silná reakce na něco v přítomnosti, co v nás vyvolává (vědomě či nevědomě) vzpomínku na událost či vztah z naší minulosti.

„Začněte na svém vztahu pracovat právě teď!“ zve známý psycholog a terapeut Barton Goldsmith v knížce 10 minut pro váš vztah. Připomíná, že se nám někdy může stát, že trávíme tolik času řešením problémů, až úplně zapomeneme, jak si spolu hrát.

Partnerské vztahy procházejí neustálou proměnou. Mění se postoje i emoce a vzájemné chování partnerů osciluje mezi vyjadřováním větší a menší míry lásky. Gary Chapman na základě zkušenosti s vlastním manželstvím a poradenské práce s manželskými páry ukazuje, že stejně jako v přírodě, i v manželství můžeme procházet proměnami, které připomínají střídání ročních období.

Od narození po dospělost rodiče pečují o své děti, věnují jim energii, city, ohledy, svoji lásku. Mohlo by se zdát, že tím vzniká dluh dítěte vůči svým rodičům, někdy se nazývá „dluh rodinné loajality“. Jeho vyrovnání se ale děje jinak – trans generačně – co jsme dostali od svých rodičů, vracíme svým dětem.

Týdenní letní kurzy pro manželské páry i pro nesezdané partnery, kteří žijí v trvalém vztahu, probíhají v ČR od roku 1989. Snahou je motivace partnerů přemýšlet a komunikovat o tom, co by v jejich vztahu bylo možné zlepšit, zda je možné jej prohloubit a možná se i nově zamilovat do své vlastní ženy, svého vlastního muže.

Vršky ledovce nad hladinou připomínají neslučitelné pozice lidí, kteří se dostali do konfliktu. Jejich skutečné motivy jsou skryté, tak jako mohutné tělo ledovce, pod hladinou. Vzájemným rozhovorem můžeme společné motivy odkrýt a dohodnout se na spolupráci.

Někteří experti na manželství tvrdí, že významnou příčinou nešťastných vztahů jsou příliš vysoká vzájemná očekávání partnerů. Jestliže snížíte laťku očekávání vůči partnerovi, snížíte tím podle této logiky i riziko náchylnosti ke zklamání. Když ale Donald Baucom z Univerzity v Severní Karolině zkoumal standardy a očekávání partnerů, přišel na něco úplně jiného. Zjistil, že lidé s největšími očekáváními mají manželství té nejvyšší kvality.

Název facebookové stránky Manželství krok za krokem poukazuje na to, že snoubenci, kteří slaví svatbu, se vydali na cestu, která vede od JÁ ke společnému My. Je to cesta postupných krůčků, na které je důležité mít před očima společný cíl.

Nedávno mě zaujal článek v časopise Rodinný život s Mistrem etikety panem Ladislavem Špačkem. Na dotaz, zda musí dodržovat etiketu i doma krásně odpověděl, že etiketa je víc než kravata nebo chování na recepci či večírku…, protože etiketa se vine jako červená nit a prostupuje naším životem dvacet čtyři hodin denně.

Svatbou potvrzené společenství života mezi manželi, kteří se vzájemně darují a přijímají, je významově velmi bohaté. Zahrnuje sexualitu, ale také především společný život, to znamená jistou stabilitu a exkluzivitu života, která je manželství vlastní: beru si jedinou osobu a ne nikoho jiného. V tom se utváří opravdové společenství dvou, kde se všechno sdílí: je tady skutečný závazek a vzájemné darování jednoho druhému.

Křížovou cestu se zaměřením na manžele připravil nejen pro své farníky pater Martin Sklenář. Přemýšlí o tom, jak jsou jednotlivá zastavení Ježíšovy poslední cesty také zastaveními našimi. Jako ukázku vybíráme zastavení páté, zamyšlení nad tím, zda jsme ochotni a schopni přijímat partnerův kříž.

Někdo z nás mohl v dětství slyšet: „S tebou se to nedá vydržet.“ Pokud to slýchal pravidelně a navíc od blízké osoby, pravděpodobně to přijal za své a vnímá, že je s ním něco špatně. Anselm Grün ve své knize Cesta k radosti a vnitřnímu klidu rozehrává téma, jak snášet a vydržet sebe sama i druhé ve vztazích a jak se naučit přitom vzájemně růst.