Láska

Láska má mnoho stránek. Podobá se drahokamu, jehož povrch se skládá z mnoha jednotlivých plošek; ale jako celek je krásný. Podobně sedm vlastností lásky, o kterých píše Gary Chapman, tvoří dohromady milujícího člověka. Každá z těchto vlastností je nesmírně důležitá. Pokud ve vztazích jedna chybí, přicházíte o něco podstatného.

Když se láska stane životním stylem, pak se ve vzájemném chování obou partnerů hojně projevuje sedm podob lásky. Podle Garyho Chapmana je to – laskavost, trpělivost, odpuštění, zdvořilost, pokora, dávání a upřímnost. Tyto projevy lásky stimulují vřelé city v druhém člověku. Jedná-li náš partner podobným způsobem, probudí se vřelé city i v nás.

Svědectví mnoha párů, které zkusily uvést do života poznatky Dr. Emersona Eggerichse o lásce a úctě, hovoří o tom, že stačilo málo a jejich manželství znovu rozkvetla. Principy nejsou složité, vycházejí ze dvou základních potřeb mužů a žen.

Důležité podněty pro rozvoj partnerského vztahu najdeme v knížce známého italského psychologa a psychoterapeuta Osvalda Poli Můj život beze mne. Hovoří o identitě, o tom, že milovat můžeme jen tehdy, když jsme sami sebou. Když jsme zakořeněni ve svém nitru a darujeme sami sebe.

Psycholog Robert Sternberg je známý "trojúhelníkovou" teorií lásky, podle níž se každá láska vyznačuje přítomností nebo nepřítomností tří složek: intimity, vášně a závazku. Jak taková konfigurace složek vzniká, autor popisuje ve své novější teorii, v níž lásku pojímá jako příběh.

„Co je těžší: kilo peří, nebo kilo olova?“ Malé děti bez váhání odpovědí, že kilo olova. Jde o vtipnou hádanku, ale stojí zato si uvědomit, že pokud jde o hádky, je to podobné. Jedna pořádná scéna, a nebo tisíce bodnutí špendlíčkem, ničí lásku stejně.

Víme, že prvotní láska, která svede muže a ženu k sobě, je zamilovanost. Tedy ne ona pravá láska, i když v ní je obsažen náboj, který má postupem času vyrůst v pravou lásku. Odpověď zní: „Líbánky trvají tak dlouho, dokud nedojde k prvnímu konfliktu.“

Někteří z účastníků přípravy na manželství odpovídají na otázku, zda se setkali s pozitivním vzorem manželského a rodinného života, smutným ne. Jiní našli vzor v blízkém okolí a někteří si nesou dobrou zkušenost ze své vlastní rodiny. Jak to udělat, abychom v dětech pěstovali lásku?

V přírodě je jaro časem nových počátků. "V manželství období nepřicházejí chronologicky, jako v přírodě," konstatuje ve své knize Čtyři období manželství Gary Chapman. Jaro proto nemusí být vyhrazeno pouze pro novomanžele. Během trvání vztahu se období častokrát střídají a opakují. Jako lidé jsme bytosti s možností volby, proto můžeme začít znova, kdykoli se proto rozhodneme.

„Uzavřít manželství má smysl, nejde o papír, nejde o razítko, jde o to, co chceme spolu tvořit a co si chceme vzájemně dát,“ říká P. Michal Němeček v závěrečné přednášce kurzu Společné přípravy na život v manželství.

V dnešní době, aby manželé svou lásku zachovali, jsou doslova nuceni bojovat jako o život. Přirovnání útoků na partnerskou dvojici k virům, není jen alibistickou metaforou. Mariateresa Zattoniová a Gilberto Gillino pomáhají identifikovat šest virů, které jsou produktem společenského prostředí, a ukazují, jaké postoje neboli antiviry je potřeba vyvíjet. Pramáti všech ostatních virů je sebestřednost.

V každé volbě se učíme něčeho se zříci. Manželství je také velkou školou ztrácení a odříkání. Ať už je to volba partnera, přijetí dětí i jejich odcházení. Zmiňuje to Franz Jalics ve své knize věnované úvodu do kontemplativního postoje. Cestu ztrácení musí nastoupit všichni lidé.