Láska

Známá česká psycholožka Jiřina Prekopová, autorka slavné knihy Malý tyran a tvůrkyně Terapie pevného objetí a Školy lásky v rodinách, na základě svých celoživotních zkušeností prohlašuje, že ze všeho nejdůležitější je, aby láska v rodinách proudila. Tam, kde schází bezpečí, nedaří se podle ní ani lásce.

Myšlenka uspořádat v týdnu kolem svátku sv. Valentina velkou kampaň, která by nejen manželským párům, ale i celé společnosti připomněla, že manželství je vzácnou hodnotou a je třeba o něj pečovat, se zrodila v roce 1996 ve Velké Británii. Zakladatel a zároveň ředitel Národního týdne manželství – Richard Kane – prý byl ohlasem velmi překvapen. V současné době kampaň probíhá v dalších osmnácti zemích světa.

Inspiraci, jak z dobrého manželství udělat ještě lepší nebo obnovit to, co se postupně ze vztahu vytratilo, přináší každoročně Týden manželství kolem svátku sv. Valentýna. Letos je věnovaný tématu Anatomie lásky. Je to příležitost hlouběji pochopit různé složky lásky.

Říká se, že minulost vidíme v růžovějších barvách. Je tomu tak nejen se vzpomínkami na školní léta, ale i když vzpomínáme na dětská léta našich potomků. Je tu ale záhada. Jestliže paměť umí vymazat malé horory minulosti, jak je možné, že je nám tak zatěžko zapomenout na chvíle, kdy nás naši nejbližší zranili či urazili?

Známý francouzský vychovatel Guy Gilbert se v jedné ze svých knih zabývá rodinou. Považuje rodinu za poklad naší doby. V nepředvídatelném a někdy ohrožujícím světě se muži a ženy obracejí k rodinné buňce, která získala hodnotu útočiště a pečeť bezpečí.

Promluvy Luise Evelyho zachycené v knize Láska a manželství dovedou protrhnout i kožené závěsy zvyku, předsudků, prostředí... I po letech neztratily na své naléhavosti. Přinášíme malou ochutnávku.

Slovní dialog je mistrovským nástrojem lásky i trvalého a šťastného manželství, tak zní jeden z nejvíce přeceňovaných mýtů o manželství. Zdá se, že klid a vzájemné láskyplné naslouchání vede manžele k tomu, aby nalezli řešení v dohodě a nastolili tak ve svém manželství opět pokoj. Jestliže z dialogu uděláme recept na jakoukoliv záležitost a pro všechny páry, stává se mýtem.

Staří manželé oslavili 50 let šťastného společného života. Druhý den žena připravovala snídani pro sebe a pro manžela, tak jako vždy po mnoho let.

Naše druhé setkání probíhalo zpočátku poklidně. Ale atmosféra se změnila po Šárčině větě: „Já si nejsem jistá, že moje volba vzít si Honzu byla správná! Když jsme spolu chodili, bylo všechno jiné. Honza mi dokázal číst myšlenky i nejskrytější přání. Byl to ten nejúžasnější člověk na světě!“ Honza, nerozhodně kroutil hlavou a myslím si, že byl sám překvapen tím, co o něm Šárka řekla. Bylo to pár nejistých okamžiků, po kterých jsem se zeptal: „Jaký je rozdíl mezi zamilovaností a láskou?“

Jazyk má potenciál přinášet dobré věci – inspirovat, povzbuzovat a podpírat. „Z dobrého komplimentu dokážu žít dva měsíce,“ řekl jednou Mark Twain. Nejspíš dobře rozuměl řeči slov ujištění. Pro člověka, který přijímá lásku především prostřednictvím slov ujištění, nejsou pochvaly a povzbuzení jen milými gesty či zdvořilostními frázemi: představují výživu duše.

Křížovou cestu se zaměřením na manžele připravil nejen pro své farníky pater Martin Sklenář. Přemýšlí o tom, jak jsou jednotlivá zastavení Ježíšovy poslední cesty také zastaveními našimi. Jako ukázku vybíráme zastavení první – soud.

Na třetí mediační setkání přišla Klára sama a řekla: „Adam dnes nepřijde a ani jindy,“ a chvíli mlčela. Potom dodala: „Našel si jinou, je to nějaká kolegyně z Brna, kam jezdil služebně. Musí to být hrozná ženská, že mi odvedla muže pryč. Předevčírem mi to řekl a já nevím, co dál. Příliš to bolí, v hlavě mám zmatek, nevím, co mám udělat, co je správné. Chtěla bych, aby se ke mně a k mé dceři vrátil. Ale nevím, zda mu dokážu odpustit.“