Stojím na tvojí straně
21.3.2024
Křížovou cestu se zaměřením na manžele připravil nejen pro své farníky pater Martin Sklenář. Přemýšlí o tom, jak jsou jednotlivá zastavení Ježíšovy poslední cesty také zastaveními našimi. Jako ukázku vybíráme zastavení první – soud.
V prvním zastavení křížové cesty vidíme Ježíše před soudem. Všichni jsou proti jednomu! Evangelisté nám to zdůrazňují dvěma způsoby. Říkají, že se učedníci rozutekli a také, že velekněží a starší lidu podplatili lidi, aby chtěli propustit Barabáše. To, že by v Pilátově paláci byla soudu přítomna i Maria nebo některý z Ježíšových učedníků (Jan), jsou jen legendy, jsou to jen výjevy z jednotlivých filmů. Nic takového v evangeliích nemáme. Soud je tedy postaven na principu – všichni proti jednomu. A to až do té míry, že lidé křičí, že radši chtějí propustit vraha!
V křesťanském prostředí by naopak mělo platit tajemství Trojice, nebo případně ono mušketýrské „všichni za jednoho“. Tedy ne všichni proti jednomu, ale všichni za jednoho. Zvláštním způsobem to pak má platit o rodině. Partneři nemohou být těmi, kteří stojí proti sobě, ale naopak musí být těmi, kteří stojí při sobě.
Můžeme přemýšlet, která ze dvou variant je pravdivá o našem partnerském vztahu (případně o naší rodině – to ale dnes nechceme tolik zdůrazňovat). Mohou ti, kteří nás vidí zvenčí, vnímat jako ty, kteří stojí za sebou? Anebo se dostáváme do situací, kdy před ostatními svého partnera pomlouvám, kdy ho shazuji, zesměšňuji…?
Bohužel, čas od času přicházejí situace, kdy okolí dokáže jednoho poštvat proti druhému. Častokrát se to děje ve vlastních rodinách, kdy jedna rodina (rodiče svého dítěte) štve své dítě proti svému partnerovi, a dotyčný se staví na stranu svých rodičů.
Partner má být tím, kdo se na mě může vždy spolehnout. Ano, může být pravda to, co o něm ostatní říkají, ale přesto já musím stát na jeho straně. Nemohu se stavět na stranu druhých. V tuto chvíli totiž nejde o pravdu, ale jde o náš vztah. Ano, ostatní mohou mít pravdu, a já ji nemusím vyvracet. Ale to rozhodně neznamená, že nechám ostatní o svém partnerovi takto mluvit, případně že se k nim připojím.
O co smutnější ještě je, když rodič pomlouvá a shazuje svého partnera před dětmi. Častokrát se tak extrémním způsobem děje při rozvodu, či po něm, když rodiče takto soupeří o dítě. Ale bohužel k tomu častokrát dochází i v případech, kdy rodina „funguje“. Kdy rodič staví na odiv nedostatky svého partnera a s dětmi je propírá, místo aby se svého partnera zastával.
První zastavení nás vede k tomu, abychom si znovu uvědomovali, co to znamená v celé své šíři i hloubce ono tajemství – už nejsou dva, ale jsou jedno.
Uveřejněno s laskavým svolením P. Martina Sklenáře, celou křížovou cestu najdete ke stažení zde a nebo na http://masklen.webnode.cz
Autor: Sklenář, Martin | Štítky: růst, spiritualita, Velikonoce
Sekce: Manželská spiritualita | Láska | Povzbuzení
| Tisk
| Poslat článek známému
