Dalších pět mýtů o manželství
12.1.2017
V pokračování článku Ráchel Bícové o mýtech v křesťanském manželství se dočteme, že romantika neurčuje kvalitu manželství, že potřeby je dobré vyjadřovat, že konflikty k životu v manželství patří a že život je mnohem plnější, když manželé fungují jako tým a hledají, jak se nejlépe doplňovat, jak se podpořit, kde dávat druhému přednost.
1. Dobré manželství je plné romantiky
Záleží na tom, co myslíte tou romantikou. Můj muž považuje za vrchol romantiky, když umyje nádobí nebo dojde nakoupit. A diví se, proč k tomu potřebuji tu kytku, která za chvíli stejně chcípne…
Romantika, jak ji známe z červené knihovny či filmů, ve většině manželství není každodenní záležitostí. Vztah, kde se sejdou dvě romantické duše, je spíš vzácností. Ano, existují takové – jako důkaz mám např. své prarodiče. Po jejich smrti jsme objevili bednu milostných vzkazů, které si téměř každý den vyměňovali. Nicméně ač na to nemám po ruce žádnou vědeckou studii, mám dojem, že ve většině párů bývá jeden romantik a druhý praktik, případně dva praktici. Znamená to, že nemohou mít dobrý vztah? Nikoliv. Láska je mnohem víc, než jen romantické pocity. Láska je každodenní sebevydání, věrnost, oddanost, vzájemná podpora, obyčejná laskavost. A to jsou vlastně docela romantické věci…
V této souvislosti srdečně doporučuji knihu Garyho Chapmana Pět jazyků lásky. Když se totiž naučíte jazyk lásky svého manžela či manželky, možná najednou zjistíte, že se vám kus romantiky do vztahu zázračně vrátil.
Co říká Bible o lásce:
- Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, není škodolibá, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží. (1.Korintským 13,1-7)
2. Měl/a by přece vědět, co potřebuji
Jakože vám má číst myšlenky? Pokud potřebujete projev lásky, emoční podporu, ubezpečení, povzbuzení nebo praktickou pomoc – o to vše lze toho druhého přece požádat. Vám to může připadat sice samozřejmé, že právě toto potřebujete, ale váš manžel či manželka to skutečně tušit nemusí. Ve zdravém vztahu lze své potřeby a přání otevřeně vyslovit. A pokud je jejich naplnění reálné, většinou se vám ten druhý alespoň pokusí vyhovět.
Co říká Bible o vyjadřování potřeb:
- Proste a bude vám dáno. (Lukáš 11,9)
3. Nesmíme se hádat
Zdraví dospělí dokážou projít konfliktem, aniž by to jejich vztah zničilo. Naopak, vztah to může dokonce posílit. To, že se pohádáte, samo o sobě neznamená, že se nemáte rádi. Konflikt samozřejmě není nic příjemného, ale taková je už realita, že máme na věci rozdílné názory. A je velice přínosné naučit se dívat na situaci očima toho druhého. Konflikty by zároveň neměly přesáhnout určitou míru. To, že si v něčem nerozumíme, by nás nemělo vést k urážkám či ponižování. A v každém konfliktu bychom také měli dojít k usmíření.
Co říká Bible o hádkách:
- Hněvejte se, a nehřešte; slunce ať nezapadá nad vaším hněvem. (Efezským 4,26)
- Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať vás opustí spolu s veškerou záští. Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám. (Efezským 4,31.32)
- Vlídná odpověď odvrací zlobu, příkrá řeč ale budí hněv. (Přísloví 15,1)
4. Správný křesťan se musí oženit
A správná křesťanka zase vdát. V tom případě asi apoštol Pavel nebyl správný křesťan. V tom, aby křesťané zůstali svobodní, je dokonce povzbuzoval s odůvodněním, že se tak budou moci více starat o Boží věci. V historii církve se v různých vlnách střídají dva extrémy: chvíli je zůstat v celibátu prohlašováno za nejvyšší ctnost, jindy zase je za nejlepší naplnění Božího záměru s člověkem považováno žít v manželství. Ve skutečnosti ani jedna z těchto variant není „duchovnější“. Obojí má své boje i své přednosti. Ať svobodní, či v manželství, můžeme sloužit Bohu vším, co máme.
Co říká Bible o svobodných:
- Proto bych rád, abyste se nezatěžovali starostmi. Svobodný se stará o věci svého Pána, aby se líbil Pánu, ale ženatý se stará o věci světa, aby se líbil své ženě, a tak je rozpolcen. Nevdaná žena a svobodná dívka se stará o věci svého Pána, aby byla svatá tělem i duchem, ale vdaná se stará o věci světa, aby se líbila svému muži. Neříkám to proto, abych vás nějak omezoval, ale abych vám pomohl vést počestný život v bezvýhradné oddanosti Pánu. (1. Korintským 7,32-35)
5. Existuje jen jeden správný model manželství
Muž chodí do práce, vydělává a o všem doma rozhoduje. Žena se stará o domácnost, vychovává děti a poslouchá manžela. Tak si někteří představují ideální model rodiny. Pokud jsou v něm oba spokojení, není co řešit. Problém nastává, pokud z něj nějak vybočujete. Můžete pak snadno upadnout v podezření: muž, že je bačkora, žena, že je semetrika. Dodnes se na nás někteří dívají s překvapením, když zjistí, že řídím auto, zatímco manžel za volant nesedne ani náhodou, a že můj muž pere prádlo a já vlastně nevím, jak se zapne pračka. Život je však mnohem plnější, když manželství funguje jako tým, ve kterém hledáme, jak se nejlépe doplňovat, jak se podpořit, kde dávat druhému přednost. Tým, ve kterém sdílíme sny, radosti, trápení, peníze, práci… Uspořádání každé rodiny může být zkrátka rozmanité a přitom nevybočovat z biblických vodítek.
Co říká Bible o vzájemnosti:
- V úctě dávejte přednost jeden druhému. (Římanům 12,10)
- Z úcty ke Kristu se poddávejte jedni druhým. (Efezským 5,21)
Ráchel Bícová, autorka se věnuje poradenství a službě rodinám. Článek převzat z jejího blogu blog.rachelbicova.cz
Autor: Bícová, Ráchel | Štítky: láska v manželství, očekávání, potřeby, rozdílnost muže a ženy
Sekce: Věrnost | Krize v manželství | Život v manželství
| Tisk
| Poslat článek známému
