Manželská spiritualita

1. Křesťanská láska znamená nezištné, trvalé a svobodné sebedarování.

„Měl bych se víc modlit, chtěl bych, ale nedostává se mi času, nestíhám,…“ Papež František se v jedné ze svých katechezí zamýšlí právě nad tímto stále se opakujícím nářkem křesťanů. Ano, čas je vzácný pro každého a čas rodiny je komplikovaný, ustaraný a naplněný nadmíru. Kdo má rodinu, brzy se naučí řešit rovnici, kterou nedovedou vyřešit ani velcí matematikové. Den jakoby obsahoval ne 24 ale 48 hodin. Maminky a tatínkové dobře vědí, o čem je řeč. V rodině je hodně práce.

Kolikrát nás asi napadne myšlenka: „Jak jiný je můj partner, a jak moc se od sebe lišíme?“ Někdy nás to jen třeba zarazí, jindy ale úplně vykolejí. S kým že to vlastně žiji a jak to má on jinak a proč? Je to tak v pořádku a co vlastně s tím?

Udržovat a rozvíjet láskyplný vztah k partnerovi, k dětem, ale i k Bohu, nám pomáhají konkrétní vnější projevy lásky. Častějším opakováním se některé způsoby chování můžou stát rodinnými rituály. Ze zkušeností mnoha rodin jsme posbírali rituály, které jim pomáhají předávat důležité hodnoty i poklad víry.

Cílem manželství je ztratit pro druhého svůj život. To je také poselství Velikonoc. Jednotlivá zastavení Ježíšovy poslední cesty jsou také zastaveními našimi. Poselství jedenáctého zastavení Křížové cesty, kterou pro manžele připravil P. Martin Sklenář, nám to připomíná.

Křížovou cestu se zaměřením na manžele připravil nejen pro své farníky pater Martin Sklenář. Přemýšlí o tom, jak jsou jednotlivá zastavení Ježíšovy poslední cesty také zastaveními našimi. Jako ukázku vybíráme zastavení šesté – setkání s Veronikou.

Někdy se modlíme za uzdravení určité oblasti, kterou silně emočně prožíváme. Ale nic se neděje nebo ne tak, jak bychom si přáli. V takových chvílích si klademe otázky, zda nás Bůh slyší, záleží mu na nás ? Možná se i zlobíme. Anebo hledáme chybu u sebe – málo se modlíme, nedůvěřujeme...

Slepota duše má na lásku fatální dopad. Vidíme, ale mrtvýma očima, nevidíme už krásu bytosti, která si získala naše srdce. Láska uhasíná jako plamen, který spotřeboval všechen olej v lampě. Neboť láska se živí krásou.

Před mnoha lety napsal Thornton Wilder krásnou komedii pro divadlo: Naše městečko. Stane se v ní něco neuvěřitelného. Mladá žena Emily zemře při porodu. Je pohřbena po boku příbuzných a sousedů na místním hřbitově. V tom městě ale existuje jeden záhadný jev, totiž že zesnulí mohou znovu prožít jeden den svého života.

Jednou z možností, co udělat pro vlastní manželství je – pomodlit se tuto modlitbu. Vychází z biblického textu sv. Pavla 13. kapitoly listu Korintským, který se často čte při svatebním obřadu.

Křížovou cestu se zaměřením na manžele připravil nejen pro své farníky P. Martin Sklenář. Přemýšlí o tom, jak jsou jednotlivá zastavení Ježíšovy poslední cesty také zastaveními našimi. Jako ukázku vybíráme zastavení věnované tichu Bílé soboty.

Křížovou cestu se zaměřením na manžele připravil nejen pro své farníky P. Martin Sklenář. Přemýšlí o tom, jak jsou jednotlivá zastavení Ježíšovy poslední cesty také zastaveními našimi. Pro zamyšlení vybíráme sedmé zastavení věnované dalšímu pádu a trpělivosti.