Plodnost

Ve chvíli, kdy jsme přijali první dítě, osmiletou Helenku, do pěstounské péče, stala se naše běžná česká rodina se dvěma dětmi rodinou pěstounskou. S přijetím holčičky se mnoho změnilo, mimo jiné jsme se díky tomu stali i rodinou hostitelskou. Helenka totiž měla v dětském domově kamarádku a my jsme nechtěli přátelství přerušit. Markéta byla jedinou Helenčinou spojkou do minulosti.

Možná trochu nezvyklý příběh přinášíme v čase předvánočním. Jde o autentický vánoční dopis otce, který uveřejnil Stefano Guarinelli, doktor psychologie a kněz milánské diecéze, ve své knize Mezi mužem a ženou. Konkrétní zkušenost druhých nás ve chvíli, kdy jsme se svým trápením sami, může povzbudit.

Proč se mladé ženy rozhodují pro odložení mateřství, co je ovlivňuje, nastínila Mgr. Jana Veselá ve svém příspěvku na mezinárodní konferenci o rodině. Ze své personalistické i osobní praxe vnímá jako hlavní problém to, že aktuální situace na trhu, ani státní politika, mateřství a rodičovství nepodporují.

Mladí lidé dnes často prohlašují, že ještě nejsou dost zralí na to, aby měli děti. Filozofie ukazuje, že jde o omyl. Podle profesora Jana Sokola člověk může dozrát jedině tím, že se začne o někoho starat a to, co dostal, předává dál.

Kurz symptotermální metody přirozeného plánování rodičovství nabízí manželům, snoubencům a dalším zájemcům mimo jiné moderní vědecké poznatky o lidské plodnosti, praktickou dovednost spolehlivě rozpoznávat vlastní plodná a neplodná období, ale i způsob, jak prohloubit svůj vztah.

Žijeme v kultuře, která přivádění dětí na svět odedávna spojuje se strachem. Současné ženy se s tím vypořádávají různě. Většina potřebuje slyšet, že mají jedinečnou šanci dojít k prameni života a projít tajemnou proměnou v ženu – matku.

Rodina je prvním místem, kde se člověku dostává bezpodmínečného přijetí, kde je milován bez ohledu na to, co dokázal nebo kým je. Novorozené dítě zažívá láskyplnou náruč rodičů, kteří se o ně starají, je ale také svědectvím rodičovského vztahu a rozhodnutí – „založíme rodinu, budeme mít děti, ty děti dobře vychováme“. Rodičovství ale není zadarmo.

Mladí manželé Noëlovi měli už šest vlastních dětí, když se rozhodli, že by si rádi osvojili nějaké opuštěné dítě s postižením. Po dvouletém byrokratickém martyriu si mohli přivést domů Marušku s Downovým syndromem, která se stala miláčkem celé rodiny. Deník Clotildy Noëlové vyšel již v několika vydáních a také v českém jazyce.

Líbezné madony s děťátkem v náručí budí zdání, jakoby mateřství bylo jen snadnou a slastnou záležitostí. Rachel Bartonová již názvem své knihy Madony ve tři ráno naznačuje, že se krizovým aspektům nevyhýbá. Nabízí inspiraci a podporu všem, jejichž život získal mateřstvím nový rozměr.

Svědectví o PPR v životě jednoho muže: Ještě než jsme se s manželkou vzali, měl jsem ohledně sexu velká očekávání, ale i obavy. Na tom, že budeme k plánování rodičovství používat PPR, jsme se shodli, hormonální antikoncepci jsme odmítali. Já jsem si však nedokázal představit 1–2 týdny abstinence v každém cyklu. Žil jsem, jako mnozí další, v domnění, že čistota patří pouze do života mimo manželství. Svatbu jsem tedy vnímal jako bránu k sexuálnímu životu a zábrany po ní byly pro mě nepříjemné.

Ať už přichází první dítě nečekaně a dvojice se kvůli němu „musí brát“, nebo bylo dlouho toužebně očekávané, vždy jde o převratnou událost. Psychologové popisují míru zátěže na vzájemný vztah dvojice téměř jako katastrofickou. Narození prvního dítěte se prý co do síly podobá psychické zátěži při rozvodu.

Stále většímu počtu párů se nedaří stát se rodiči. Ať už je tato neplodnost dočasná či trvalá, jedná se o velmi bolestnou zkoušku, obzvlášť doléhající o prázdninách. Léto je doba radostných setkání s bratranci a sestřenicemi. „Moc rádi vidíme všechny své synovce a neteře," říkají Jakub a Kateřina, kteří už osm let marně usilují o to, aby měli dítě. „Ale bolest, že nemáme vlastní děti, pak pociťujeme ještě silněji než obvykle."