Jak začíná láska
6.1.2020
Láska je jako gumička. Krásné přirovnání. Gumička drží pohromadě, ale neškrtí. Držíme pohromadě, ale jemně. Není to řetěz ani pevné lano. Ale když se příliš vzdálíš, vrátí tě zpět.
„Jedna čtyřletá holčička se zeptala tatínka: Tati, když jsi potkal maminku, jak jsi poznal, že je to maminka?"
„To jsem nepoznal.“
„A jak jsi poznal, že ji chceš mít rád?“
„Aha, tohle. To jsem poznal asi za deset minut.“
„A podle čeho?“
„Když jsme se poprvé potkali, zvedla si vlasy a udělala si drdol bez gumičky. Jen tak si ho zamotala.“
„A dál?“
„Dál jsem pochopil, že nutně potřebuje gumičku. A já že potřebuji její vlasy.“
„A ty jsi měl gumičku?“
„Ne, ale když to maminka zjistila, už mě začala mít ráda…“
„To jsi ji tati podvedl!“
„Možná trošičku, ale jde o to, že to byla maminka, kdo mi dal chuť hledat gumičku, chápeš, co chci říct?“
Holčička se na něj chvíli zadívala.
„Tumáš, tati,“ podala mu gumičku, co si stáhla z vlasů, „abyste se s mámou nerozešli.“
Maminka se zasmála a tatínek naštěstí zrovna krájel cibuli.
Bruno Ferrero: Sny pro duši. Portál, 2019.
Autor: Ferrero, Bruno | Štítek: láska v manželství
Sekce: Čas známosti | Rodina s dětmi | Povzbuzení
| Tisk
| Poslat článek známému
