Dárek může být znamením lásky
20.4.2020
Nejdůležitější věci lidského života jsou zahlédnutelné jen zvláštním lidským viděním, viděním srdce. Láska a přátelství nikdy nebudou evidentní. Mohu je projevit jen znamením a druhého mohu pozvat, aby přijal znamení, které mu dám.
Když muž dává své ženě květinu, nechce jí dát biologický materiál ke zkoumání. Květina mu pomáhá vyjádřit jeho lásku, to, co cítí ke své milované. A ona, když květinu vidí, může díky svým lidským očím vidět jen shluk buněk, ale také může zahlédnout znamení, které jí její milovaný dává o své lásce. Zatímco na půdě přírodních věd mohu něco dokazovat, v tomto druhém lidském „vidění“ důkazy neexistují. Muž může dokázat ženě, že darovaná květina je růže a že má tolik a tolik okvětních lístků. Nemůže jí ale dokázat, že ji má rád. Kdyby totiž růže byla důkazem jeho lásky, žena by si ji mohla schovat a v čase hádky ji vytáhnout a vynucovat si na něm lásku, která jí byla květinou garantována.
Květina ale nikdy nemůže být důkazem lásky stejně jako žádný jiný dar. Může být znamením lásky. Znamení je pozvání k cestě, ke vztahu. Zve mě, abych vstoupil, abych ve fyzické věci zahlédl to, co je za ní, to, co naznačuje. Přitom mi ale nechává svobodu. Nepřitlačuje mě svojí průkaznou evidencí ke zdi. Mohu také znamení nevidět, odmítnout, nebrat vážně. Je to krásná lidská schopnost vidět za věci, vidět srdcem, vidět tak, že se z obyčejných předmětů mohou stávat znamení něčeho velikého, na co odkazují.
Josef Prokeš: Pán se stará. Portál, 2019.
Autor je knězem českobudějovické diecéze. Studoval na papežské univerzitě Gregoriana obor Nová evangelizace. Věnuje se pastoraci mládeže, je diecézním duchovním rádcem skautů. Ve volném čase rád leze po horách (naposledy v Ekvádoru).
Autor: Prokeš, Josef | Štítky: dárky, láska v manželství, znamení
Sekce: Povzbuzení
| Tisk
| Poslat článek známému
