Nejkrásnější dárek
22.4.2019
Před lety mi kolega z manželské poradny vyprávěl příběh, který mu řekl jeho klient, jehož jméno bylo dejme tomu Karel.
Karel vyprávěl: „ Se svojí ženou jsem žil již více než deset let a přestože chodím svědomitě do práce, pomáhám s dětmi, opravuji dům a částečně se starám i o domácnost, vnímal jsem, že se od sebe neustále vzdalujeme. Čím víc jsem se snažil, tím bylo vše horší. Hádali jsme se stále častěji, až jsme se dostali do začarovaného kruhu, ze kterého jsme neuměli vystoupit.“
„Z této monotónnosti mne probral kolega v práci,“ pokračoval Karel, „rozváděl se – a to jsem já i přes všechny naše neshody dopustit nechtěl. Rozhodl jsem se tedy, že musím něco podniknout, a příležitost se brzy naskytla. Uvědomil jsem si, že moje žena má za pár dní kulatiny a že to je příležitost, kterou si nechci nechat ujít. Musím vám říci, že moje žena přímo miluje zvěřinu a na této skutečnosti jsem postavil svůj geniální plán na záchranu svého manželství. Vybral jsem ten nejlepší recept. Sehnal mladé srnčí, všechny potřebné věci a chutě se pustil do příprav. Samozřejmě tajně, aby moje žena nic netušila. Přes všechny obtíže jsem se postupně dostával k cíli. Zvěřina byla naložená a krásně voněla. Jakoby nic, jsem od ženy vyzvěděl, kdy se v den svých narozenin hodlá vrátit z práce. Zajistil jsem hlídání dětí, v práci si vzal dovolenou, a když byl dům prázdný, pustil jsem se s vervou do díla. Vždyť šlo o záchranu našeho vztahu! A co vám budu, pánové, nalhávat, vidina krásného, romantického a dlouhého večera ve dvou byla pro mne tou nejkrásnější motivací.“
„Vše šlo jako po másle. Srnčí jsem krásně upekl, přílohy se pomalu kupily na stole a já si vzpomněl, že autor receptu doporučuje srnčí po upečení vychladit a před podáváním nechat na stole v míse, kterou zespodu zahřívají svíčky. Bylo to přesně to, co jsem potřeboval. S radostí jsem upečené srnčí dal chladit do chodby a pustil se do úklidu a dalších příprav. Nosil jsem, chystal jsem, čistil jsem, vše muselo být nachystáno minimálně na 200% …. Čas příchodu mé ženy z práce se blížil.
„Když jsem byl skoro u konce,“ pokračoval Karlův příběh, „a radostným okem jsem kontroloval poslední detaily našeho stolu, zarazil mne pojednou nečekaný zvuk z chodby. Bylo to, jako když ocelový plechem jezdíte po dlažbě. V první chvíli jsem ztuhnul a následně s výkřikem TO SNAD NE! jsem se vrhnul do chodby. Mé tušení se potvrdilo na první pohled. Asi jsem špatně dovřel dveře na chodbu a náš labrador si pochutnával na nejlepším srnčím ve střední Evropě! V tlamě držel kost, hubu měl celou od omáčky, která mu postupně kapala na vytřenou podlahu, a tlapou si přidržoval plech, aby ani kousíček této dobroty nepřišel na zmar. To vše doplnil nevinně radostným pohledem. Já ho však, přiznám se, viděl rudě a s myšlenkami, které mi proběhly hlavou, by žádný z ochránců přírody nesouhlasil. Tou nejmírnější variantou bylo čtvrcení psa za živa při hlasitém řvaní indiánských válečných písní.“
„Nerozčtvrtil jsem ho. Psa jsem vystrčil za dveře a celý zdrcený jsem si sedl na sedačku, připravený přijmout svůj osud, ať již bude jakýkoliv. Napadlo mne ještě, že bych mohl najít a připravit pro svoji ženu žádost o rozvod, ale ani na to jsem již neměl sílu. V hlavě se mi střídaly návaly zlosti s rezignací… Prostě to bude takové, jaké to bude, já již pro to nemohu nic udělat.“
„Po nějaké době přišla žena domů. Pořád jsem ještě seděl na sedačce. Přišla do jídelny, přehlédla krásně připravený stůl a její pohled skončil u mne. Vše rázem pochopila. Čekal jsem, že se bude hněvat a že uslyším něco ve stylu, že nestojím za nic a ani tu hloupou chodbu nedokážu pořádně zavřít. Nestalo se tak. Sedla si mlčky vedle mne a já jí začal sám od sebe celý příběh vyprávět. Jak jsem vše plánoval, jak moc jsem se těšil a jak to celé nakonec dopadlo. Povídal jsem, díval jsem se přitom zdrceně do země a každou chvíli jsem čekal, že mne přeruší, vše zhodnotí a naštvaně odejde. Nestalo se tak. Když jsem se jí nakonec podíval do obličeje, měl jsem pocit, že se skvěle baví! Ano, vždyť ona se skoro smála a jak jsem se na ni podíval, neudržela se a začala se smát nahlas. Tak tohle jsem tedy nečekal! Byl jsem překvapený, zmatený i dotčený současně. Žena to jistě poznala a i přesto mne objala a dlouze políbila. Přiznám se, chtěl jsem být uražený, alespoň chvíli, ale nešlo to. Přivinula se ke mně tak, jak to umí jenom ona. A já ji hladil a hladil… a bylo to dlouhé, vzrušující a krásné. Již mi vůbec nevadila sežraná zvěřina. Nikam jsme nespěchali, byli jsme tu jen pro sebe. Byli jsme spolu.“
„Když bylo po všem,“ pozvolna dokončoval Karel svůj příběh, „pošeptala mi moje žena, že to byl nejkrásnější dárek, jaký ke svým narozeninám mohla dostat. A já jsem již plný sebevědomí dodal, že jsem si také to naše milování nádherně užil. Ona však řeka, že toto vůbec neměla na mysli. Pro ni bylo tím nejkrásnějším dárkem to, že jsem si na ni udělal čas, byl jsem tu jenom pro ni a sdílel jsem s ní úplně všechno, co jsem dnes prožil. A potom dodala. Víš, ty pořád jenom makáš, uklízíš, spěcháš, ale skoro nikdy tu nejsi jenom tak, pro mě. A měl jsem to. Po tolika letech jsem se konečně dozvěděl, jak moje žena potřebuje, abych jí svoji lásku vyjadřoval.“
Můžete se naučit:
- Udělejte si čas jeden na druhého a vzájemně se sdílejte o tom, co jste prožili. Nic však nehodnoťte, nekomentujte, neřešte, pouze si navzájem naslouchejte.
- Existuje pět jazyků lásky. Jsou to: slova, soustředěná pozornost, skutky, dárky a fyzický kontakt. Zkuste odhadnout, jaký je jazyk lásky vašeho partnera, a společně si o tom popovídejte.
- Dejte svému partnerovi jakkoliv najevo své odhodlání mít nejlepší manželství ve střední Evropě. A vytrvejte v tom.
- Zastavte se a s trpělivostí přijměte situace, které se vyvíjejí úplně jinak, než jste předpokládali. Nelpěte na svých představách. Když jdou věci jinak, neznamená to vždy špatně.
- Vnímejte potřeby svého partnera a snažte se je bez podmínek naplnit. Dávejte mu najevo, že to pro něj rádi uděláte.
- Pokud má váš partner nějakou závislost, nebo psychickou nemoc, potřebujete odbornou pomoc. Nebojte se ji využít, není to slabost.
- Gary Chapman napsal zajímavou knihu Pět jazyků lásky, můžete si ji přečíst.
Rostislav Macošek, Centrum pro rodinu a sociální péči Ostrava, 2017.
Autor: Macošek, Rostislav | Štítky: čas, dárky, láska v manželství, naslouchání, radost z manželství, vztahy
Sekce: Život v manželství | Láska | Povzbuzení
| Tisk
| Poslat článek známému
