Sousedova tráva je vždycky zelenější
11.6.2020
Ve chvíli, kdy se nám začne zdát, že někdo jiný by byl jako manžel, či manželka mnohem lepší, než ten, komu jsme slíbili svoji lásku, přijde vhod zkušenost psychologa a rodinného terapeuta Roba Parsonse. Malé zastavení nás může uchránit chyb, které se velmi těžko napravují.
Vybuduješ si nové hnízdečko lásky s novou partnerkou. Nebudou v něm už žádné plačící děti, žádné nekonečné požadavky na pomoc v domácnosti a rozvážení dětí na hodiny piana. Neuvěřitelný sex a úchvatné konverzace, a když se v noci probudíš a uvidíš ji vedle sebe, budeš si klást otázku, jestli jsi svou původní ženu vůbec kdy miloval. Bude to trvat tak dva roky. A pak, zcela bez varování, přijde ke slovu princip: „Sousedova tráva je vždycky zelenější, ale i ta se musí sekat.“ A to tě srazí na kolena.
Do tvého života vstoupí každodennost. Kdo by byl řekl, že v tomhle novém životě bude kapat kohoutek stejně, jako kapal v koupelně dřívějšího domova? A kdo by čekal, že dojde i na večery, kdy jeden z vás řekne: „Ne, dnes ne. Můžeš ale, prosím, vynést odpadky?“
A napadlo by vůbec někoho, že jednou začneš snít o tom, že kdybys mohl znovu vstoupit do té restaurace, že bys ode dveří zamířil k úplně jinému stolu? A v těchto snech bys povídal svým dětem před spaním pohádky a ošetřoval jim odřená kolena.
Když se trápíme, čím vším náš partner není, míjíme se s tím, kým je...
Samozřejmě, změna nemusí být špatná věc. Každý chceme, aby se náš partner v něčem změnil. Problém ale nastává, když požadujeme, aby partner byl někým, kým být nemůže. Nebylo by těžké milovat, kdyby náš partner či partnerka přesně odpovídali našim přáním. Pokud ale má náš vztah fungovat dlouhodobě, je třeba se naučit milovat trochu jinak. Měli bychom se naučit milovat ne „protože“, nýbrž i "přestože“.
Není to vůbec jednoduché. Žijeme v kultuře, která už takto milovat zapomněla. Všecko na nás křičí „zasloužíš si jen to nejlepší“ a je tragické, že jsme tomu uvěřili. Vysníváme si osobu, která nás ve všem plně uspokojí. Kdyby jen byl/a hubenější, plnější, bystřejší, lepší ve výchově dětí. Rádi bychom měli atraktivního partnera se smyslem pro humor, který umí pečovat o dům, skvěle vaří, je mistr kutil a sexuální bůh v jedné osobě. Ale ten, koho jste si vzali, prostě nemůže splňovat všechny tyto požadavky. A jak se tak trápíme, čím vším není, velice často se míjíme s tím, kým je.
Někdy, když manželství skončí, partneři se ohlížejí a diví se: „Proč jsem z toho a toho dělala takový problém, když byl vždycky tak laskavý a ochotný.“ „Proč pro mne byla velikost jejích šatů důležitější než její osobnost?“ Možná bychom se měli zamyslet nad výrokem G. K. Chestertona: „Abychom něco milovali, musíme si uvědomit, že o to můžeme přijít.“
Podle knihy Roba Parsonse: Jak žít a přežít manželství, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Převzato z www.vira.cz.
Několik kapitol z této knihy naleznete zde.
Autor: Parsons, Rob | Štítky: hodnota manželství, krize v manželství, láska v manželství, manželství – záchrana, věrnost
Sekce: Povzbuzení | Věrnost | Krize v manželství
| Tisk
| Poslat článek známému
