Prstýnek
28.9.2023
Při jedné návštěvě u přátel se otevřelo hodně hluboké téma. Petra řekla: „Jdeme od sebe, již jsme si tak cizí, že to nemá smysl, trápíme jeden druhého. Asi bude každý z nás šťastnější s někým jiným. Prostě to nevyšlo,“ a odmlčela se. „Máme dvě malé děti, kterým to budeme muset vysvětlit a pro které to bude veliká a bolestná změna. A tebe jsem chtěla poprosit, jestli bys nám neporadil, jak to udělat co nejlépe,“ řekla Petra a povzdechla si.
Po chvíli mlčení jsem řekl: „V této situaci je podle mne pouze jedno dobré řešení. Zůstaňte spolu a povídejme si o vašem vztahu.
„Ale to není možné,“ řekla Petra, „již jsme zkoušeli všechno možné a nejde to, prostě to nejde. Nemohu se ho ani dotknout a je v tom tisíc drobných zranění, neporozumění a odmítnutí za několik let.“
„A důsledek toho všeho?“ zeptal jsem se.
„Mám pocit, že se stále víc jeden druhému vzdalujeme. Připadá mi, že Pavel je cizí člověk, který mi nedává pocit jistoty, spolehlivosti, odhodlanosti, že chce náš vztah zachránit, že pro něj náš vztah má vůbec nějakou cenu. Vnímám, že má svůj svět a žije sám pro sebe. A to i přesto že domů chodí, výplatu nosí, neopíjí se a z vnějšího pohledu vše funguje, jak má. Jenom uvnitř je to prázdné.“ Pavel po celou dobu rezignovaně mlčel.
Dostat a vzít si
Chvíli jsem přemýšlel a potom jsem Petru požádal o její prstýnek. Položil jsem ho na stůl před nás a řekl jsem: „Tento prstýnek může mít pro někoho velikou hodnotu, nebo naopak hodnotu velmi malou. Ten rozdíl spočívá ve dvou slovech – dostat a vzít si. Mohu teď natáhnout ruku a vzít si ho, mohu ti ho dokonce ukrást. Ale jakou potom pro mne bude mít hodnotu? Anebo ho od tebe mohu dostat jako dar a ještě silnější by bylo, pokud by to byl dar od mojí ženy, která tím vyjádří svůj vztah ke mně. To by potom pro mě měl velikou hodnotu a rád bych ho nosil u sebe a pokaždé, když bych se na něj podíval, vybavil bych si lásku mojí ženy ke mně. Ten prstýnek by se stal součástí mé identity, protože by mi připomínal, jakou mám pro svoji ženu cenu, jak jsem pro ni důležitý a jedinečný.“
„A se vztahy i s intimitou je to stejné,“ pokračoval jsem, „mohu si toho druhého vzít jako ten prstýnek a použít ho pro své potřeby bez závazku povinnosti. Tím beru, ale nedostávám a má to pro mne tedy malou hodnotu, kterou při troše snahy mohu získat i jinde. Ale také mohu partnerův vztah, blízkost, intimitu dostat jako dar. Jako dar, který mi můj partner dává svobodně, bezpodmínečně s vědomím mé výlučnosti pro něho. V tom případě vstupuje do nejhlubších vrstev mého srdce a já mohu prožít pocity hlubokého štěstí. A pomáhá mi poznávat velikou hodnotu, kterou mám. Dotýká se mojí nejhlubší podstaty tak, jak ji do mého srdce vložil Bůh a tak, jak ji opravdu toužím prožívat. A stejně tak to samé mám darovat i já jemu.“
„Pro toto bezpodmínečné darování, je však nutno vytvořit podmínky. A pokud se nemýlím,“ pokračoval jsem, „ vy jste ještě neměli svatbu. Nebo lépe, neudělali jste zásadní rozhodnutí darovat se svobodně, celí, bez výhrad a věrně jeden druhému. A právě jedna ze základních věcí, na kterou podle mne ve vašem vztahu narážíte, je potřeba tohoto bezvýhradného, bezpečného, ale také rozhodného darování se. Bez kterého opravdová a hluboká láska mezi mužem a ženou nemůže nikdy vyrůst. To má potom konkrétní důsledek v tom, že se při vašich intimních chvilkách dotýkáte pouze svých těl a nikoliv svých srdcí. Skrze tu nejhlubší a nejintimnější blízkost svého partnera totiž zažíváme v celé plnosti sami sebe. A poznáváme svoji opravdovou hodnotu, kterou vnímáme jakoby v zrcadle, tedy v očích a srdci svého partnera. Manželským slibem navíc získáváme nezbytný pocit bezpečí a jistoty. Všichni chceme být přijímáni, milováni a šťastní, ale cesta k tomu vede jen přes sebe darování, které však s sebou nese i určitou oběť.“
„Váš sňatek, však pouze vytvoří bezpečný a pevný rámec pro růst vašeho vztahu. Je to první krok k vyjádření, že jste rozhodnutí to dokázat. Budete muset udělat tisíce dalších kroků, abyste jej postupně naplnili láskou, odpuštěním, trpělivostí, ochotou a vzájemným přijetím. Abyste jej naplnili sami sebou. Opravdu milovat znamená být snadno zranitelným i hluboce šťastným současně.“
Můžete se naučit:
- Vytvořte pevné a bezpečné pouto pro váš vztah, vezměte se. A následně …
- Pokud jste se již vzali, nebojte se hovořit o vašich nejintimnějších, nejhlubších potřebách a přáních.
- Najděte situace, při kterých se můžete fyzicky dotýkat, například si večer sami sedněte blízko sebe, ráno se obejměte, nebo se společně koupejte…, má to být pestré.
- Zkuste jednoduchou masáž zad, zejména v oblasti krku a bederní páteře je to velmi příjemné.
- Dotýkejte se svojí ženy s laskavostí, váš dotyk nemá být hrubý a nemá z něho být cítit chtivost a současně nemá být slabý, vyjadřující nejistotu. Má být laskavý, přiměřeně pevný, ale také podpírající, otevřený, dávající důvěru, pokoj a jistotu. Zaměřte se na to, naučíte se to.
- Usínejte společně ve vzájemném objetí, co nejméně oblečeni, pamatujte, že vaše ložnice není parlament, ta slouží pro lepší věci.
- Čas od času se milujte celou noc, uvidíte, že na to dlouho nezapomenete.
Rostislav Macošek, vedoucí střediska Výzva, Centrum pro rodinu a sociální péči Ostrava, 2017
Autor: Macošek, Rostislav | Štítky: láska, obtíže v manželství, prsten, zkušenosti
Sekce: Čas známosti | Život v manželství | Svatba
| Tisk
| Poslat článek známému
