Jak dlouho trvají líbánky?
18.8.2022
Víme, že prvotní láska, která svede muže a ženu k sobě, je zamilovanost. Tedy ne ona pravá láska, i když v ní je obsažen náboj, který má postupem času vyrůst v pravou lásku. Odpověď zní: „Líbánky trvají tak dlouho, dokud nedojde k prvnímu konfliktu.“
Jestliže oba chtějí na začátku totéž, kryjí se jejich sobectví jako dvě na sobě položené ruce. Když dojde k prvnímu střetu, a k tomu dojde, protože jde o dvě rozdílné osobnosti, s rozdílnými charakterovými vlastnostmi, rozpadne se zamilovanost a nastane čas pravdy o lásce. Proto platí, že do manželství se vstupuje přes vlastní mrtvolu. Tím se chce říci, že manželská láska vyžaduje, aby člověk odložil své sobectví, aby se vyvlastnil pro druhého a aby během trvání společného života došel k okamžiku onoho totálního dání se, kdy už nejde o něho samotného, nýbrž o toho druhého. A právě v tomto okamžiku přichází ke slovu autenticita křesťanství: jen křesťan, který jako věřící zakusil lásku k Bohu, která má rozměr celobytostného dání, je připravený pro manželství, v němž také musí logicky dojít k okamžiku totálního dání, k dovršení lásky, která měla svůj počátek v prvotním uchvácení, v oné zamilovanosti. Kdyby k tomuto uchvácení nedošlo, sotva by došlo k uzavření manželství. Ale kdyby nenásledovala proměna přirozené lásky, dobře naznačené onou vodou, kterou nechal Pán v Káně galilejské služebníky přinést do hodovní síně, v lásku nadpřirozenou, tedy vodu proměněnou ve víno Kristovou mocí, nelze mluvit o dovršeném křesťanském manželství.
Manželství roste ze všedního dne
Manželství není jen uměleckým dílem citů, cituplnosti, je z těla a krve, vyrůstá ze skutečnosti. Neslouží jen k rozmnožování. Je totálním společenstvím muže a ženy – nejen tak, jak jsou dnes, ale jak budou navěky. Je nejen společenstvím muže a ženy, je jejich společným bytím před Bohem. Manželství se nezakládá na velkých slovech, není neseno vznosnými myšlenkami a vyživováno vášnivými city. Manželství roste ze skutečného společenství dvou, ze všedního dne, z existování. Začíná, když se oba rozhodnou, že to veřejně oznámí. Ale podobně jako novorozeně je sice už dokonalá bytost, ale potřebuje nutně vývoj, aby se z něho stala bytost dospělá, tak to potřebuje i manželství. Nejde o roky, ale o desetiletí!
Křesťanští manželé, i manželé nevěřící, nemohou vědět, jak jejich manželství dopadne. Ale ti křesťanští věří, že jejich manželství drží v rukou Bůh. Uzavírají ho jako nerozlučitelné. Chce-li Písmo svaté jasně ukázat, co je to za nepředstavitelné pouto věrnosti a lásky mezi Bohem a člověkem, vždycky používá obrazu manželství. To znamená: síla našeho lidského manželství činí Boží lásku věrohodnou. Od mé lásky a věrnosti závisí, jak si můj manželský partner udělá obraz o Boží lásce a Boží věrnosti.
Úryvek z knížky Mons. Ing. Josefa Mixy: Manželství? Jen přes mou mrtvolu!
Autor: Mixa, Josef | Štítky: jednota, Kána Galilejská, láska v manželství, vydanost
Sekce: Život v manželství | Jednota | Láska | Čas známosti
| Tisk
| Poslat článek známému
