Sirotci, kteří o tom nevěděli
30.10.2023
Tatínek dvou malých dětí zemřel na rakovinu a jejich máma se rozhodla, že je nebude vystavovat zbytečnému stresu, že je nevezme na pohřeb a že jim o tatínkově smrti ani neřekne. Tatínek prostě „odjel na služební cestu a nějak se nevrací“. Zatloukání zemřelého tatínka trvalo dlouho, děti rostly, čekaly na svého otce. Když pak už braly rozum, začaly se ptát. Nikdy pak mamince nezapomněly, že je připravila o rozloučení s ním.
Děti dnes ochraňujeme také v mnoha jiných oblastech, než je smrt nejbližšího člověka. Ve škole se bojíme děti konfrontovat s válkou na Ukrajině a s realitou agresivního Ruska, abychom zůstali „apolitičtí“. Z knihoven vyřazujeme knihy, které nejsou hodnotově „neutrální“, opusy Roalda Dahla, Agaty Christie nebo Iana Flemminga přepisujeme tak, aby „neurážely“ některé skupiny obyvatelstva. Jak říká Salman Rushdie, spisovatel, který po celý život bojuje za svobodu slova: „Představa, že by James Bond mohl být někdy politicky korektní, mi přijde skoro komická. A myslím, že jí musíme vzdorovat.“
Děti nelze uchránit před skutečností, která vždycky překonává naše konstrukce. Děti formované ochranářskou výchovou si neporadí ani se životem, ani se smrtí, ani s mírem, ani s válkou, ani se svou sexualitou – a nakonec ani samy se sebou. Dřív nebo později narazí na realitu, která pro ně může být čelním nárazem nebo trvalou výzvou.
Pane, ukaž nám, jak vychovávat děti, aby to bylo k tvé oslavě a pro jejich svobodu a štěstí. Žehnej jim, ochraňuj je v nebezpečích života i v pokušeních. Dej, abychom je zbytečně neochraňovali před reálným světem kolem. Dej, aby si také děti prošly zkouškami a krizemi, které je mohou posunout dál, směrem k tobě.
Zdeněk Jančařík: Čerstvá voda pro duši. Nakladatelství Portál.
Autor: Jančařík, Zdeněk | Štítky: děti, rodiče, smrt, výchova, život
Sekce: Úmrtí partnera | Rodina s dětmi
| Tisk
| Poslat článek známému
