Podzim v manželství chce fantazii
24.9.2018
Podzim je krásné roční období. Listí obléká stromy do tisíců odstínů od měděné červeně po zlatavou žlutou. Dá se ale říci, že čas kdy manželé dosáhnou podzimu života, tedy padesáti až šedesáti let, je pro ně krásným obdobím? Co udělat pro to, aby se jím stal?
Čím to je, že právě v pozdějším věku vidíme kolem sebe nemálo manželů, kteří se rozhodli se rozejít. Domnívají se, že svou rodičovskou úlohu už splnili, děti vychovali... Oba mají pocit, že svůj protějšek už znají nazpaměť a možná by si chtěli ověřit svou schopnost ještě někoho okouzlit. Mají potřebu otřást rutinou, prožívat druhé mládí. Uvědomují si, že čas plyne a oni zdaleka nestihli všechno, co od života čekali.
Nepromarnit čas
Podzim manželského života může být zcela jistě jedním z nejpříjemnějších období. Právě to je cíl, který by měli manželé mít! Podle manželského poradce Denise Soneta je mnoho důvodů k dobrému prožívání tohoto období, samozřejmě pokud není třeba čelit vážným zdravotním problémům...
Během let člověk získal určitou vyrovnanost, poklid. Finanční problémy už nebývají tak naléhavé. Děti odlétly z hnízda a ačkoli je v moderním světě jejich zaměstnání nebo citový život zdrojem četných starostí, rodiče už za ně nenesou přímou odpovědnost. Naopak mohou se radovat z příležitostných návštěv roztomilých vnoučat, která skýtají spíš možnost k pomazlení než k vychovávání.
Nejdřív si ale musíme plně uvědomit, že život je krátký, léta ubíhají rychlostí, která se s věkem postupně zvyšuje, takže je třeba nepromarnit ani minutu, ale vychutnávat si každý okamžik. Je to předposlední kolo na dráze manželského maratonu a proběhne rychleji, než ta předcházející.
Obdiv
Nepřítelem manželských párů je rutina a zvyk. Podobně jako lidé, kteří žijí v okolí Mont Blancu už nevidí a neobdivují jeho nádheru, i v manželství si často jeden druhého přestane všímat a nevidí jeho krásu. Je potřeba strhnout si z očí závoj, který nám pomalu zastírá pohled a nakonec zahalí i to, co můžeme u druhého obdivovat.
Je pravda, že s věkem jeden i druhý z manželského páru mohl ztratit na kráse, přibral na váze, přibývají vrásky... Ale vlastnosti, které jsme na tom druhém obdivovali a milovali v začátcích společné cesty – zůstávají. Snadno si zvykneme, laskavosti toho druhého považujeme za samozřejmé, už nás nepřekvapují. Nedáváme najevo svou vděčnost.
Tajemstvím šťastného života v manželství je stálý obdiv. Nejde jen o to, zaznamenávat očima srdce viditelné kvality partnera. Známý teolog manželství Louis Evely tvrdí, že obdiv znamená věřit, že v tom druhém není jen to, co jsme už odhalili, ale že to nejlepší se teprve ukáže. Protože lidskou bytost nikdy nemůžeme poznat skrz naskrz. Člověk, jako obraz Boha, má v sobě dimenzi nekonečna... Partnera v jeho plné kráse za celý život neobjevíme, k tomu bude třeba věčnosti.
Rozbít jednotvárnost
Abychom podzim života v manželství proměnili v nejkrásnější období, je nutné vpustit do svého života fantazii. Fantazie je kořením života a pár, jehož společné soužití má mít dlouhé trvání, s ní nesmí šetřit. Je dobré a zpravidla to bývá možné, dovolit si nějako útratu, aniž by se tím ohrozila budoucnost nebo poškodily děti.
Denis Sonet vybízí: „Rozbijte jednotvárnost, řekněte ne lenivému pochrupování, přílišné lačnosti po klidu a popusťte uzdu fantazii! Překvapte svůj protějšek nečekaným návrhem: že si zajdete do restaurace, odjedete někam na víkend jako za mlada, když jste byli zamilovaní, vymyslíte cestu na výročí svatby... Nečekejte, až budete nemocní, až si nebudete moci dovolit cesty, které vám ještě dnes zdraví umožňuje.“
Muži i ženy rádi uplatňují fantazii, každý trochu jinak, proto naslouchejme přáním toho druhého. Naslouchejme ale i svým vlastním přáním, i těm nejnemožnějším. Příliš naplněný život neumožňuje činorodému člověku, aby uskutečňoval své touhy a sny. Mnozí si slibují: „až budu v důchodu... až tohle dokončím..., konečně budu moci dělat, co mám rád...“
Neodkládejte to a pusťte se do toho. Někdo se bude zabývat historií, někdo se dá do studia jazyků. Oba manželé se budou moci angažovat společensky nebo v církvi, mohou společně uskutečnit dlouho odkládaný duchovní pobyt, nebo odjet na duchovní cvičení. Chvíle, které si manželé vzájemně věnují, jim budou dodávat oživující mízu pro další léta s jejich radostmi i těžkostmi a zima nepřijde tak rychle. A děti? Přestože už je dávno aktivně nevychováváme, stále z povzdálí sledují naši cestu a s chutí se přijdou ohřát v ovzduší naší vzájemné lásky.
Podle knížky Denise Soneta: Miláčku, netrap mě..., vydalo Karmelitánské nakladatelství., připravila Jana Šilhavá
napsáno pro týdeník Naše rodina 2010/39..
Autor: Sonet, Denis | Štítky: manželství – etapy, radost z manželství, stárnutí
Sekce: Povzbuzení | Věrnost
| Tisk
| Poslat článek známému
