Plíživí zabijáci manželství
11.2.2019
Moto Národního týdne manželství 2019: Zabijáci manželství je trochu drsné, ale pravdivé. Lidé uzavírají manželství s nadějí, že jim přinese něco radostného, pěkného a hodnotného. Často však nevědí jak si lásku udržet.
Klasickými zabijáky manželství bývají sexuální frustrace vedoucí k nevěře, nezdravé vztahy s příbuznými, nerealistická očekávání, majetnický nebo manipulativní vztah ke druhému, konflikty ohledně peněz, vysoké zadlužení, úspěch nebo krach v podnikání a závislosti na alkoholu, hraní a další. Nad tím vším lze vítězit. Ale bez dobré vůle a cíleného úsilí obou partnerů to nepůjde.
Vztah potřebuje čas a prostor
Pavel Rataj, manželský a rodinný poradce má zkušenost, že vše začíná v našem vnitřním duševním a osobnostním prostoru. Pokud ve svém mentálním prostoru nemáme pro náš vztah, vztahovost a lásku dostatek důležitého místa, oproti práci, dětem, výkonu či volnému času pro seberealizaci, tak to bude z dlouhodobého hlediska velký problém. Nakonec nás doženou naše frustrace ze vztahových potřeb a očekávání. Množství pozitivních výkonů, které každý týden pro vztah i pro rodinu konáme, nás nemají šanci ochránit.
Pokud vztahovost není součástí mentálního prostoru, tak to často může vypadat, že lidé mají naivní přesvědčení, že vztah může zdravě přežívat sám od sebe. Ale tak to bohužel z dlouhodobého hlediska rozhodně není. Vztah je spíše strom, který potřebuje dobrou půdu, vodu a zahradníky…
Negativní emoce
Velmi často sleduji, jak partneři nejsou schopni z dlouhodobého hlediska úspěšně zacházet se svými zklamáními, frustracemi, se svými negativními emocemi, zraněními, vzteky, nespokojenostmi. A tak se trápí. Buď vyvolávají hádky, po kterých stejně končí nepochopeni a nevyslyšeni, anebo se odtahují s vírou a nadějí, že to druhému dojde. A tak produkují další a další zranění, která pak nejsou schopni dohojovat. A tak se kupí někde v nevědomí velké množství silné odstředivé, odvztahové energie, která má z dlouhodobého hlediska silně destruktivní sílu.
Nerespektování odlišností a neschopnost komunikovat
K frustracím a zklamáním určitě patří i výrazné téma neschopnosti zacházet s odlišnostmi milovaného partnera. Svou destruktivní hru rozehrává určitě i neznalost vztahových a komunikačních vzorců, neschopnost komunikovat ve vztahu, kde neexistuje žádná objektivní pravda, ale vždy spolu komunikují dva subjektivní světy, které jsou plné svých významů, pocitů, potřeb či původních vztahových šablon. Neschopnost být v dualitě se často vyznačuje neschopností partnerů akceptovat a vyjádřit své důležité pocity a nechat si potvrdit jejich příjem u partnera, a také nepřijímáním emoční odpovědnosti za své pocity. Raději obviníme partnera, než bychom s ním sdíleli, co se nám to děje, jak se cítíme, proč se tak cítíme a jak to souvisí s naším životním příběhem.
Chybí odvaha a laskavá vztahovost
Abychom však mohli být se svým partnerem v takové dualitě, tak to potřebuje velkou míru odvahy, chuti a dobrodružné povahy. Potřebujeme odvahu, abychom vyzvali na souboj naše strachy, které nám brání v experimentování a učení se novým věcem, zpevňování nových vztahových dovedností. Odvahu potřebujeme také proto, abychom mohli otevřeně sdílet co se děje v našem vnitřním světě. Tím se někdy dostáváme do situace, že se to partnera dotýká a zraňuje ho to. Jindy to přímo vyvolá střet či konflikt. Odvaha a laskavá vztahovost umožňuje přinést do našeho vztahu i tuto důležitou výživu.
Bez odpuštění to nepůjde
Mnoho partnerů se hádá, zraňuje či dokonce obviňuje, aniž by byli schopni se pak efektivně udobřit. To jsou často další absentující dovednosti, které pomáhají hojení pocitů z předchozích zraňujících konfliktů. Partneři se opakovaně raději těší z toho, že už je zase klid zbraní a zraněné pocity v sobě raději potlačí. Příště se pak raději dalším střetům vyhýbají, uzavírají se, odtahují či dokonce se odcizují.
Ať se snažíme jakkoliv, naše manželství nikdy nebude dokonalé, protože nedokonalí lidé nemohou vytvořit naprosto dokonalé manželství. Omluva či prosba za odpuštění může pročistit každý zakalený vztah. Prosbu za odpuštění je třeba přijmout a více se k tomu nevracet. Slovo „promiň“ neznamená, že jsi slabší, ale to, že vztah s danou osobou je ti vzácnější než tvé ego.
Dnes již víme, že páry, které směřují za filozofií harmonického štěstí, jsou více nespokojené a nešťastné, než ty, které zaujímají filozofii, že cílem je cesta, cesta je cíl. A proč tomu tak je? To je otázka pro vnitřní zastavení, nebo partnerský rozhovor.
Pavel Rataj, párový psychoterapeut, manželský a rodinný poradce pro Národní týden manželství
Autor: Rataj, Pavel | Štítky: čas, manželství – záchrana, odpuštění, rozdíly, smíření
Sekce: Krize v manželství | Čas známosti
| Tisk
| Poslat článek známému
