Jak milovat, když se ke mně partner špatně chová
11.10.2021
Jak ho mám chválit, když se ke mně chová tak strašně, může namítnout některá manželka. Gary Chapman je přesvědčený, že "když budeme svého partnera milovat tváří v tvář jeho špatnému chování, pravděpodobně se nám podaří manželství zachránit."
Kdybychom se dokázali naučit, jak nesmírnou moc má povzbuzení a pochvala, málokdy bychom se znovu vrátili ke stížnostem. Zkušený manželský poradce ilustruje svá slova příklady ze života.
Manželka vyhlédne z okna a zpozoruje, že manžel už téměř dosekal přední část zahrady. „Teď nastala chvíle k úderu,“ usoudí. Vyjde ven, přiloží si ruce k ústům a zakřičí, aby přehlušila zvuk sekačky: „Myslíš, že se dneska odpoledne dostaneš ještě k těm okapům?“
Jen si to představte. Manžel právě strávil dvě vyčerpávající hodiny sekáním trávy a ona mu za to dokáže poskytnout jen další příděl práce. Neuhodnu, co na to řekne, ale dokáýžu odhadnout, co si pomyslí: „Dej mi pokoj, ženská!“ Asi by se cítil mnohem lépe, kdyby vešla se skleničkou limonády a řekla, že zahrada teď vypadá moc hezky.
Nezaručuji, že se váš manžel dobrovolně nabídne, že ještě vyčistí okapy, ale zaručuji vám, že přijme poklonu s radostí. K tomu, aby se manžel věnoval pracím v domácnosti, jej daleko více motivuje, když ho žena odmění pochvalou.
Tato zásada platí pochopitelně i pro manžela. Jedna žena pětadvacel let vdaná, si vybavuje, jak ji popudilo, když přišla unavená domů z práce a začala připravovat večeři. „Vařila jsem něco, v čem bylo hodně zeleniny. Manžel zíral na pánev a utrousil: „A kde je maso?“ Měla jsem chuť ho praštit a říci: „Fajn, vař si sám.“ Mnohem lepší by bylo, kdyby manžel dokázal vyjádřit ocenění za dobré domácí jídlo, byť bezmasé...
Všechny negativní emoce nemusíme vyjadřovat
Svoji trpkou zkušenost vyjádřil jeden muž: „Teď si uvědomuji, že jsem si svoje manželství zničil sám. Dovolil jsem, aby můj život ovládaly emoce. Byli jsme každý úplně jiný, a proto mě hodně z toho, co manželka dělala, dráždilo. Připadá mi, že jsem jí skoro denně vykládal, že se mě něco dotklo, že jsem zklamaný, znechucený a že se zlobím. To všechno jí znělo jako odsuzování. Chtěl jsem být otevřený, ale teď si uvědomuji, že člověk nemůže nechat svým manželstvím protékat splašky a očekávat, že mu z něj vyroste zahrada.“
Jason měl pravdu. Nemůžeme nepřetržitě verbalizovat svoje záporné emoce a očekávat, že budou mít na partnera kladný účinek. Tím není řečeno, že negativní emoce jsou hříšné. Proviňujeme se teprve tehdy, když nad zápornými emocemi hloubáme, jednáme podle nich a tak je v sobě živíme. Svět je plný dvojic, které se ocitly na pokraji rozchodu, protože si vzájemně vyjadřovaly veškeré svoje negativní emoce.
Nejde o to popírat, že takové emoce cítíme, ale to, že je máme, vyjádřit Bohu a děkovat mu, za to, že se jimi nemusíme řídit. Někdo možná namítne: „No dobře. Vy tvrdíte, že mám partnera milovat bez ohledu na to, jaké pocity vůči němu chovám. Není to ale pokrytectví?“
Není. Pokud netvrdíte, že cítíte něco, co ve skutečnosti nepociťujete, není na tom nic pokryteckého. Když projevíte laskavost a zachováte se vůči někomu ohleduplně nebo mu dáte dárek, nemusíte při tom tvrdit, že prožíváte nějaké vřelé city. Prostě se zachováte laskavě. Třeba necítíte nic nebo máte skutečně záporné pocity. Ale právě tehdy, když projevíte lásku, se nejpravděpodobněji dočkáte od partnera lásky, a to zase pozitivně ovlivní vaše emoce. Negativní pocity se nejčastěji zmírňují tehdy, když si jich nevšímáme, ne když si je hýčkáme.
Gary Chapman: Manželství, po jakém jste vždy toužili. Nakladatelství Návrat domů.
Autor: Chapman, Gary | Štítky: komunikace, láska v manželství, povzbuzení
Sekce: Krize v manželství
| Tisk
| Poslat článek známému
