Jedno svatební kázání
13.4.2020
V knize Josefa Prokeše, vyhledávaného kněze, duchovního doprovázejícího, skauta a horolezce, najdeme také jeho svatební kázání: Milá Lucie, milý Matěji. Máme velmi zajímavého papeže, který dokáže teologické myšlenky uvádět skvěle do každodenní reality. Chtěl bych vám představit čtyři jeho základní zásady, kterými se ve svém životě a službě řídí.
Manželství je víc než jen dva
První zní zhruba takto: Celek je víc než část a také více než pouhý součet jeho částí (EG, 234–237). Vaše manželství je více než jeden nebo druhý z vás, ale je také více než váš prostý součet, tedy více nežli dva. Neplatí tady prostá matematika, že jedna plus jedna jsou dvě. Je to více nežli dvě. Vaše manželství přesáhne vás oba jako jednotlivce.
Nedávno mi jeden ženatý muž říkal: Víš, já bych bez své ženy nikdy nebyl tím, kým teď jsem. V manželství mám možnost poporůst a rozvinout sám sebe tak, jak bych to sám nikdy nedokázal. Mohu díky své ženě sám sebe přesáhnout, překročit. Proto je manželství více než jen dva. A to neplatí jen v tom, když přijmete děti, ale vůbec ve všem. I ve vašem vztahu jako takovém.
Vztáhněme podobenství o staviteli, který staví na skále, i na případ manželství. Nejde o to, že spolu uděláte na baráku dvakrát tolik práce. Je to spíše tak, jako byste si vzájemně vyměňovali kameny, které každý z vás do té stavby přinesl. Dáváte je do stavby společného domu a tím, že to vidíte ze dvou různých úhlů, že na to jste dva, je společný dům mnohem zajímavější.
Manželství je proces a ne stav
Druhá myšlenka říká, že čas je důležitější než prostor (EG, 222–225). Dát prioritu prostoru znamená všechno kontrolovat, obsadit, mít nad tím nadvládu. Je to jako ve staré válce. Dobyl jsem území druhého tím, že jsem obsadil daný prostor. Pokud takto budu rozumět manželství, je to docela tragédie, a hned od začátku. Bude to pouhý stav. Bez dynamiky. Budu se celou dobu snažit ovládnout prostor života druhého.
Naopak dát prioritu času znamená mít odvahu brát manželství jako něco, co se v čase vyvíjí, jako cestu, jako proces. Jak říká svatý Pavel, když mluví o lásce: Teď vám ukážu ještě vzácnější cestu. Znamená to mít odvahu nemít všechno pod kontrolou, brát výzvy, které se mi staví do cesty, měnit se, vyvíjet se, neustrnout. A to je těžké, ale velmi krásné. Mít odvahu brát manželství jako proces, a ne jako stav.
Třetí zásada říká, že realita je důležitější než idea (EG, 231–233). Nevěříme v Boha, který je nějakou ideou, ale že se on stal člověkem, aby podtrhnul, že on, nejvyšší Láska, není nějaká mlha nad námi, ale že je realita našeho každodenního života.
Láska pracuje s realitou, jaká je
Podobně i vaše manželství prostě je. Je reálné, a to je důležité. Vy je pomaličku usměrňujete, utváříte, pomalu přispíváte k tomu, aby dozrávalo třeba podle ideálů, které máte v sobě. Ale začínáte od reálného Matěje a reálné Lucie. To je to nejdůležitější. Láska pracuje s realitou takovou, jaká je. To dobře ví Pavel, když říká: „Láska zapomíná, když jí někdo ublíží.“ I těžkou a bolestnou realitu dokáže usměrňovat ke kráse.
V boji za pravdu nesmím rozbít jednotu
A poslední zásada říká, že jednota má převahu před konfliktem (EG, 226–230). Uslyšíme to hned po slibu: co spojil Bůh, ať člověk nerozlučuje. Tím se nemyslí, že je mi všechno jedno, že se nemohu nikdy pohádat, že upadnu raději do laxnosti a lhostejnosti, jen aby nebyly problémy. Na druhou stranu nesmím v konfliktu zůstat uvězněn. Nesmím v boji za pravdu rozbít jednotu, protože ta je prostě víc než konflikt, který právě řešíme. Konflikt musím přijmout jako realitu svého soužití s druhými a musím v síle jednoty a konkrétně Ducha jednoty hledat třetí cestu dál, aby se konflikt mohl stát podporou jednoty. Jednota Ducha harmonizuje všechny různosti.
Milá Lucie a milý Matěji, rozhodně vám toto nedávám jako nějakou teorii šťastného manželství. Spíše jako své osobní vyznání. Protože vás mám rád. A i ve svém životě to prožívám a snažím se jít dál. V síle Pána. Tak ať toto taky pocítíte, jeho blízkost a reálnou přítomnost ve svém životě.
Josef Prokeš: Pán se stará. Portál, 2019.
Autor je knězem českobudějovické diecéze. Studoval na papežské univerzitě Gregoriana obor Nová evangelizace. Věnuje se pastoraci mládeže, je diecézním duchovním rádcem skautů. Ve volném čase rád leze po horách (naposledy v Ekvádoru).
Autor: Prokeš, Josef | Štítky: jednota, konflikt, láska v manželství, svatba - církevní
Sekce: Svatební obřady | Jednota | Manželská spiritualita
| Tisk
| Poslat článek známému
