Proč se zamilováváme do určitých lidí?
5.9.2022
Psycholog Robert Sternberg je známý "trojúhelníkovou" teorií lásky, podle níž se každá láska vyznačuje přítomností nebo nepřítomností tří složek: intimity, vášně a závazku. Jak taková konfigurace složek vzniká, autor popisuje ve své novější teorii, v níž lásku pojímá jako příběh.
Základní myšlenka zní, že máme tendenci zamilovávat se do lidí, jejichž příběhy jsou podobné našim a jejich role v těchto příbězích je komplementární. Pokud se zamilujeme do někoho, kdo lásku vnímá jako úplně jiný příběh, ohrožuje to vzájemný vztah i lásku.
Proč s někým dokážeme udržet dlouhodobý vztah a s jiným ne
Představy o tom, co je láska, co by láska měla být, se mohou a nemusejí shodovat. Všichni jsme byli odchováni určitými příběhy lásky. Podle Roberta Sternberga je láska příběh a autorem jsme my sami.
Každý z nás má ve svých představách uložený určitý ideální příběh lásky, a odhalit ho je možná ta nejdůležitější věc, kterou se o sobě můžeme dozvědět. V případě partnerského vztahu signalizují jeho nefunkčnost symptomy jako deprese, rozrušení, úzkost. Příběhy o společném vztahu u lidí, kteří se rozvádějí, se od sebe odchýlily natolik, že se už téměř v ničem nepodobají. Vztahy mají větší šanci na přežití, když společné příběhy vytvářejí podobný pohled na svět, podobná očekávání a podobnou interpretaci událostí.
Jen pro představu autor popisuje 25 příběhů lásky – příběhy asymetrické (učitel, žák, oběť, ovládání, policejní příběh), příběhy předmětné (scifi, sběratelský, umělecký, domovní příběh, uzdravení, náboženský, herní), koordinační příběhy (cestovatelský, šití a pletení, zahradnický, obchodnický, závislosti), příběhy vyprávěcí (pohádkový, historický, vědecký, kuchařský), příběhy žánrové (válečný, divadelní, humorný, s tajemstvím).
Milostný vztah má velkou moc
Vztah dokáže lidi proměňovat, i když ne vždy způsobem, který se nám líbí. K určitému chování nás může nutit nejen náš vlastní příběh lásky, ale také představa o lásce, jakou má náš partner. Situace je tím komplikovanější, že každý z nás v sobě většinou nosí víc příběhů lásky zároveň. A ty se snažíme v rámci milostného příběhu skloubit. Pokud na lásku nahlížíme jako na příběh, pochopíme, že je nemožné dobrat se pravdy. Veškeré poznání a informace, které o svém vztahu předáváme druhým, jsou přefiltrovány našimi příběhy. Proto potřebujeme pochopit, jakýma očima ten druhý vidí lásku. Co jeden vnímá jako konstruktivní kritiku, může druhému připadat jako útok.
Na počátku vztahu máme sklon vyplňovat prázdná místa v poznání druhých svými vlastními představami. Do toho, koho jsme potkali, promítáme obraz takového člověka, jakého bychom potkat chtěli. Naše představy jsou plné přání o tom, jak by se partner mohl a měl vyvíjet. Náš partnerský vztah ovlivňuje řada postav z přítomnosti a minulosti, kterým jsme chtěli být nablízku., ale z nějakého důvodu se to nedařilo. Chyby přisuzované partnerovi často odrážejí spíše to, jak zpracováváme informace o něm, než jeho skutečnou povahu.
Abychom mohli vztah rozvíjet, musíme pochopit, jaký příběh se v jeho podtextu odehrává a pracovat s ním. Je dobré, když poznáme ideální příběh svůj a svého partnera, protože ty nás pravděpodobně svedly dohromady. V jednu chvíli se každý z nás musí rozhodnout, zda to, co má, je dostatečně blízko jeho ideálu, jinak riskuje nekonečnou řadu krátkodobých vztahů.
Více se dočtete v knize Roberta J. Sternberga: Láska je příběh. Nová teorie vztahů. Portál.
Autor: Sternberg, Robert J. | Štítky: ideál, láska, očekávání, růst, zamilovaní
Sekce: Čas známosti | Láska | Krize v manželství
| Tisk
| Poslat článek známému
