Otázky a odpovědi k manželství v katolické církvi
16.3.2011
Podle Kompendia Katechismu katolické církve. V textu jsou odkazy na podrobnější články v Katechismu (KKC). Jako nástroj k vyhledávání v Katechismu dobře poslouží stránky www.katechismus.cz.
71. Jaký vztah Bůh ustanovil mezi mužem a ženou?
Muž a žena byli stvořeni Bohem jako lidské osoby se stejnou důstojností a zároveň v jejich vlastním bytí muže a ženy, v němž se vzájemně doplňují. Jsou Bohem chtěni jeden pro druhého, pro osobní společenství. Společně jsou povoláni k tomu, aby předávali lidský život, když v manželství vytvářejí „jedno tělo" (Gn 2,24), a aby užívali zemi jako Bohem ustanovení „správci". (Viz též KKC 369-373; 383)
337. Jaký je Boží plán pro muže a ženu?
Bůh, jenž je láska, stvořil člověka z lásky a povolal ho k tomu, aby miloval. Když stvořil muže a ženu, povolal je k důvěrnému společenství života a vzájemné lásky v manželství, „už tedy nejsou dva, ale jeden" (Mt 19,6). Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se" (Gn 1,28). (Viz též KKC 1601, 1602, 1603-1605)
338. K jakým cílům Bůh ustanovil manželství?
Manželské spojení muže a ženy, které Stvořitel založil a vybavil vlastními zákonitostmi, je svou přirozeností zaměřeno na společenství a dobro manželů a plození a výchovu dětí. Podle prvotního Božího plánuje manželské spojení nerozlučitelné, jak potvrzuje Ježíš Kristus: „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj" (Mk 10,9). (Viz též KKC 1659-1660)
339. Jak je manželství ohrožováno hříchem?
Následkem prvotního hříchu došlo také k porušení původního společenství muže a ženy, darovaného Stvořitelem. Manželské spojení je proto velmi často ohrožováno nesvorností a nevěrností. Bůh však ve svém nekonečném milosrdenství dává muži a ženě svou milost, aby mohli dosáhnout spojení svých životů podle původního Božího plánu. (Viz též KKC 1606-1608)
340. Co o manželství učí Starý zákon?
Bůh především prostřednictvím výchovného vedení Zákona a proroků pomáhá svému lidu, aby postupně chápal jedinost a nerozlučitelnost manželství. Svatební smlouva Boha s Izraelem připravuje a předobrazuje Novou smlouvu, dovršenou spojením Božího Syna Ježíše Krista s jeho nevěstou církví. (Viz též KKC 1609-1611)
341. Co nového přináší manželství Kristus?
Ježíš Kristus nejenom obnovuje původní Bohem zamýšlený řád, ale dává milost žít manželství v nové důstojnosti svátosti, která je znamením Kristovy manželské lásky k církvi: „Muži, každý z vás ať miluje svou ženu, jako Kristus miloval církev" (Ef 5,25). (Viz též KKC 1612-1617; 1661)
342. Je manželství povinné pro všechny?
Manželství není povinné pro všechny. Bůh povolává některé muže a ženy, aby následovali Pána Ježíše životem v panenství nebo celibátu pro Boží království, jímž se zříkají velkého dobra manželství, aby se starali o věci Pána a snažili se mu zalíbit. Stávají se znamením absolutního prvenství lásky ke Kristu a toužebného očekávání jeho slavného příchodu. (Viz též KKC 1618-1620)
343. Jak se slaví svátost manželství?
Svátost manželství zařazuje manžele do veřejného životního stavu v církvi, je proto třeba, aby se slavila veřejně v rámci liturgického slavení za přítomnosti kněze (nebo kvalifikovaného svědka církve) a dalších svědků. (Viz též KKC 1621-1624)
344. Co je to manželský souhlas?
Manželský souhlas je úkon vůle, vyjádřený mužem a ženou, kterým se sobě navzájem neodvolatelně odevzdávají s cílem žít společenství věrné a plodné lásky. Protože souhlas vytváří manželství, je nezbytný a nenahraditelný. Aby bylo manželství platné, musí být předmětem souhlasu pravé manželství a souhlas musí být lidským úkonem, vědomým a svobodným, který není vynucen násilím nebo pod nátlakem. (KKC 1625 -1632; 1662-1663)
345. Co se požaduje, je-li jeden z manželů nekatolík?
Aby bylo dovoleno uzavřít smíšené manželství (mezi katolíkem a pokřtěným nekatolíkem), je zapotřebí dovolení církevní autority. V případě manželství s rozdílností kultu (mezi katolíkem a nepokřtěným) se k jeho platnosti vyžaduje dispens. V každém případě je nezbytné, aby manželé nevylučovali přijetí cílů a podstatných vlastností manželství a aby katolický partner potvrdil své závazky, známé i nekatolické straně, totiž zachovat víru a zajistit křest a katolickou výchovu dětí. (Viz též KKC 1633-1637)
346. Jaké účinky má svátost manželství?
Svátost manželství vytváří mezi manželi trvalé a výlučné pouto. Sám Bůh zpečeťuje souhlas manželů. Proto uzavřené a dokonané manželství mezi pokřtěnými nemůže být nikdy rozloučeno. Kromě toho svátost manželství uděluje manželům milost nezbytnou k dosažení svatosti manželským životem a odpovědným přijímáním dětí a jejich výchovou. (Viz též KKC 1638-1642)
347. Které skutky jsou těžkým hříchem proti svátosti manželství?
Jsou to: cizoložství; polygamie, neboť odporuje stejné důstojnosti muže a ženy a jedinečnosti a výlučnosti manželské lásky; odmítnutí plodnosti, které manželský život zbavuje daru dětí; a rozvod, který se prohřešuje proti nerozlučitelnosti. (Viz též KKC 1645-1648)
348. Kdy církev připouští, aby manželé žili odloučeně?
Církev připouští, aby manželé žili odloučeně - třebaže si přeje jejich smíření - když se jejich společné soužití stalo ze závažných důvodů prakticky nemožným. Manželé však, dokud druhý žije, nemohou uzavřít nový sňatek; to je možné jen v případě, že církevní autorita prohlásí jejich manželství za neplatné. (Viz též KKC 1629; 1649)
349. Jaký je postoj církve k rozvedeným, kteří uzavřeli nový sňatek?
Církev ve své věrnosti Pánu nemůže nový občanský sňatek rozvedených uznat za platný. „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, dopouští se vůči ní cizoložství. Rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství" (Mk 10,11-12). Církev projevuje o tyto lidi pozornou starostlivost a vybízí je k životu ve víře, k modlitbě, ke skutkům blíženské lásky a křesťanské výchově dětí. Dokud však trvá situace objektivně odporující Božímu zákonu, nemohou tito lidé dostat svátostné rozhřešení, přistupovat k přijímání eucharistie, ani vykonávat některé zodpovědné funkce v církvi. (Viz též KKC 1650-1651; 1665)
350. Proč se křesťanská rodina nazývá také rodinnou (domácí) církví?
Protože rodina je znamením a uskutečňováním církve, která má povahu společenství a rodiny, jako rodina Boží. Každý člen, podle vlastního postavení, vykonává křestní kněžství a přispívá k tomu, aby rodina byla společenstvím milosti a modlitby, školou lidských a křesťanských ctností a místem prvního hlásání víry dětem. (Viz též KKC 1655-1658; 1666)
Kompendium Katechismu katolické církve. Kostelní Vydří, 2006. Zveřejněno s laskavým svolením Karmelitánského nakladatelství.
Štítky: dokumenty - církevní, Katechismus, odpovědi, svatba, svátost manželství
Sekce: Svatba | Katechismus
| Tisk
| Poslat článek známému
