Manželství podle Malého katolického katechizmu

25.7.2008

Každé manželství se rodí v rodině. Tváře otce a matky jsou to první, co dítě vidí. Jejich úsměvy probouzejí v dítěti lidství. Drží se jich za ruku a učí se chodit zpříma. Od nich se učí důvěřovat v lásku. Ti, kdo postrádají této pozitivní zkušenosti od začátku života, shledávají často těžkým důvěřovat druhým.

Láskou se stává člověk opravdu sám sebou. Neboť Bůh, který je Láska sama, stvořil člověka podle svého obrazu: stvořil je jako muže a ženu (Gn 1,27). Když se muž a žena setkají, zamilují se a zatouží společně žít, slíbí si, že si budou po celý život věrní. Udělí si navzájem svátost manželství. A protože tu nejde jednoduše jen o jejich sdílenou lásku, ale také o lásku Boží, složí tyto sliby veřejně, před knězem, který zastupuje církev, a před dvěma jinými svědky. Jejich smlouva je zpečetěna tím, že se odevzdávají navzájem jeden druhému, a takto se stávají "jedním člověkem" (Mk 10,8) a nalézají v tom plnost štěstí. Z jejich sjednocení může vzejít nový život: manželé se stávají otcem a matkou. Jejich život se tak rozšíří. Každé dítě je darem od Boha, ale současně je odpovědností. Proto se sluší, aby se muž i žena radili s Bohem a se svým svědomím, když spolu začínají plánovat rodinu.

Manželství je doživotní svazek. Ježíš říká: "Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj" (Mk 10,9). Tento závazek je někdy náročný, neboť neexistuje žádná záruka, že se manželství zdaří. Může přijít zklamání, nemoc nebo jiná protivenství, ale opravdová láska se osvědčuje věrností i v křížích. A Bůh pomáhá. Ztroskotá-li manželství, je to velké neštěstí.

Ale i za takových okolností mohou křesťané důvěřovat, že je neopustila Boží láska a láska jeho církve.

Z publikace Věřím - Malý katolický katechismus, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství,  2001, s. 110.

Štítky: Katechismus - malý katolický, kříž, manželství, věrnost  
Sekce: Katechismus   |   Tisk   |   Poslat článek známému