Manželství rozdělené dětmi
5.9.2007
Kazatel Jaroslav Orawski a psychoterapeut Prokop Remeš spolu rozmlouvají o manželské problematice na základě starých a dobře známých příběhů. Cílem bylo překlenout rozdílnost kultury a postavit biblické postavy do dnešního světa. Druhé manželství se vrací k Izákovi a Rebece. Žili spolu šťastně, nakonec se dočkali i toužebně vyhlížených dětí, ale právě jejich dva synové se zasloužili o narušení manželského soužití.
Ženu mám fajn. Byla to šťastná volba. Od začátku si pěkně vyhovíme. Rebeka mě vždycky dokázala potěšit a jako žena mě stále inspiruje. Jsem za ni vděčný. I proto, že mě vzala takového, jaký jsem – trochu slaboch, po otci bázlivý. Jednou jsem se k ní dokonce neznal! Všechno mi odpustila. Velkým problémem bylo, že jsme dlouho nemohli mít děti. Pán Bůh se ale nakonec po dvaceti letech přiznal k našim modlitbám a narodila se nám dvojčata. S dětmi však přišly problémy, na které jsem nebyl připraven. Rebeku pořád miluji, děti nás ale rozdělují. Pro mě prvorozený syn je prvorozený syn, i když starostí mi dělá taky dost, hlavně jeho vztahy k ženám. Líbí se mi ale jeho povaha, ráznost, umí se postarat o živobytí, je přímý, navíc máme stejný apetit. To Jákob je vedle Ezaua, který vždycky řekne rovnou, co si myslí, podšívka, tak trochu křivák. Stal se ale miláčkem maminky. Mám strach, co všechno z toho nakonec bude. Izák podle Gn 24-26
Manželství Izáka a Rebeky bylo jedním ze šťastných manželství, které bylo uzavřené bez toho, aniž by se manželé dopředu znali. Nakonec je tak trochu pravdou, že manželé se skutečně poznají až vstoupí do manželství, i kdyby před tím měli sebedelší známost. Pak se jim narodily děti a hned to byla dvojčata: Jákob a Ezau. Nemohli dopředu předpokládat, že je začne rozdělovat rozdílný vztah k jejich synům.
Je pochopitelné, že otci bývá někdy bližší dcera nebo syn, který jde jeho cestou, matce zase to z dětí, které jí projevuje více něhy a porozumění. Nakonec se s tím vždycky musí počítat, že každé z našich děti bude jiné, a manželé musí o vyvážený a spravedlivý vztah ke každému ze svých dětí usilovat, a to i tehdy, kdyby některé z nich opustilo cestu víry svých rodičů. Na jedno bys však nikdy neměl zapomenout. Tím nejbližším tvému srdci by měla vždycky zůstat tvoje manželka. Ona je podle Písma částí tvého těla. (Gn 1,23) Spolu tvoříte jednotu. Děti máte doma jen na chvíli, do doby než opustí váš společný domov. Ale vás Pán Bůh spojil na celý život. A proto musíte dbát o to, abyste svůj vzájemný vztah po celý život budovali a chránili jej i před narušením kvůli dětem.
Je-li narušen vztah manželů dětmi, pak příčinu vidím nikoli v dětech samých, ale u rodičů, v jejichž vztahu je něco špatně. Otázkou je co? Pravdou ale je, že neplatí zásada, že rodiče mají všechny děti stejně rádi. Děti jsou různé. Snadno se proto může přihodit, že jeden z rodičů nekriticky projevuje větší náklonnost jednomu z potomků. Což druhý rodič vidí jako nespravedlivé, snaží se deficit lásky druhému či ostatním dětem kompenzovat, a to pak je snadno zdrojem manželských konfliktů.
S příchodem dětí, kdy dochází k větší únavě, ke změnám života v domácnosti i v samotném vztahu, se rychle projeví skrytá krize mezi manželi. Děti mohou být používány jako nástroj a dokonce i jako zbraň. Skrytou krizi lze hledat i tam, kde např. matka začne nekriticky preferovat syna a přenášet na něj to, co nenachází ve vztahu k partnerovi.
Těch důvodů krize manželství kvůli dětem může být samozřejmě ještě víc. Asymetrická láska k dětem, kdy jedno je preferováno na úkor druhého anebo dítě na úkor partnera, je jednou z nich.
Původní text pro časopis Brána 2/2007, http://brana.cb.cz, zveřejněn s laskavým svolením.
Autoři: Orawski, Jaroslav, Remeš, Prokop | Štítky: bible, děti, zátěžové situace, Izák a Rebeka, manželé
Sekce: Manželství a Bible | Rodina s dětmi
| Tisk
| Poslat článek známému
