Člověk je stvořen k Božímu obrazu (GS 12)

8.8.2008

Věřící i nevěřící jednomyslně soudí, že všechno na světě má být zaměřeno k člověku jako svému středu a vyvrcholení.

Co však je člověk? Vyslovil a vyslovuje sám o sobě mnoho různých, i protichůdných názorů, v nichž se často buď povyšuje na absolutní měřítko všech věcí, nebo ponižuje až k zoufalství; odtud jeho bezradnost a úzkost. Církev se do těchto obtíží dovede vžít a poučena Božím zjevením může na ně dát odpověď popisující pravý stav člověka, vysvětlující jeho slabosti a zároveň dávající možnost uznat jeho pravou důstojnost a povolání.

Písmo svaté totiž učí, že člověk byl stvořen „k Božímu obrazu“, dostal schopnost poznávat a milovat svého Stvořitele a byl od něho ustanoven pánem nad veškerým pozemským tvorstvem (srov. Gn 1,26; Mdr 2,23), aby mu vládl a užíval ho k Boží slávě (srov. Sir 17,3-10), „Co je člověk, že na něho myslíš, co je smrtelník, že se o něho staráš? Učinils ho jen o málo menším, než jsou andělé, ověnčils ho ctí a slávou, dals mu vládnout nad dílem svých rukou, položils mu k nohám všechno“ (Ž 8,5-7).

Bůh však nestvořil člověka osamoceného; od počátku „jako muže a ženu je stvořil“ (Gn 1,27). Jejich spojením vzniká první forma osobního společenství. Člověk je totiž v jádru své přirozenosti bytost společenská a bez vztahu k ostatním nemůže žít ani rozvíjet své vlohy.

Bůh tedy viděl – jak čteme opět v Písmě svatém – „všechno, co udělal, a hle – a bylo to velmi dobré“ (Gn 1,31).

Gaudium et spes - Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě (GS), odstavec 12. Text podle Dokumenty II. vatikánského koncilu. Kostelní Vydří, 2002. Zveřejněno s laskavým svolením Karmelitánského nakladatelství.  České texty všech dokumentů též na vatikánských stránkách.

Štítky: antropologie manželství, bible, Boží obraz, dokumenty - církevní, Druhý vatikánský koncil, Gaudium et spes, muž, žena  
Sekce: Manželství a Bible | 2. vatikánský koncil | Antropologie manželství   |   Tisk   |   Poslat článek známému