Nerozlučné společenství (FC 20)

29.7.2008

... Těm, kdo v naší době pokládají za těžké nebo přímo nemožné připoutat se na celý život k jednomu člověku, a těm, kdo se nechávají strhnout kulturním proudem, který odmítá nerozlučitelnost manželství a otevřeně se posmívá závazku manželů k věrnosti, musí církev přinášet radostné poselství o definitivnosti manželské lásky, jež má svůj základ a svou sílu v Ježíši Kristu (srov. Ef 5,25).

Nerozlučitelnost manželství, která má kořeny v osobním sebeodevzdání manželů a kterou vyžaduje dobro dětí, nalézá svou poslední pravdu v plánu, který Bůh oznámil ve zjevení: Bůh chce a daruje nerozlučitelnost manželství jako plod, znamení a požadavek absolutně věrné lásky, s jakou Bůh vychází vstříc člověku a Kristus církvi.

Kristus obnovuje plán, který Stvořitel na počátku vepsal do srdce muže a ženy, a daruje jim při slavení svátosti manželství "nové srdce". Tak mohou manželé nejen překonat "tvrdost srdce" (Mt 19,8), ale také a především mohou mít účast na plné dokonalé lásce Krista, který jako Bohočlověk ztělesňuje novou a věčnou smlouvu. Jako je Pán Ježíš Kristus "věrný svědek" (Zj 3,14) a "ano" Božího zaslíbení (srov. 2 Kor 1,20), tedy vrcholné uskutečnění bezpodmínečné věrné Boží lásky k lidem, tak jsou křesťanští manželé povoláni, aby měli skutečně podíl na neodvolatelné nerozlučitelnosti, jež pojí Krista s jeho Snoubenkou církví, kterou miloval až do krajnosti (srov. Jan 13,1).

Dar svátosti je pro křesťanské manžele současně povoláním i přikázáním, aby si přes všechny zkoušky a těžkosti zůstali vždy věrní, ve velkodušné poslušnosti k svaté vůli Pána. "Co Bůh spojil, ať člověk nerozlučuje" (Mt 19,6).

Svědčit o neocenitelné hodnotě nerozlučitelnosti a manželské věrnosti je jedna z nejdůležitějších a nejnaléhavějších povinností křesťanských manželských dvojic v naší době. Proto zároveň se spolubratry, kteří se zúčastnili biskupské synody, chválím a povzbuzuji ony nesčetné manželské dvojice, které i za značných obtíží zachovávají a rozvíjejí hodnotu nerozlučitelnosti. Tak plní prostě a odvážně svěřený jim úkol – být ve světě "znamením" – malým, ale cenným znamením, které je mnohdy vystaveno zkoušce, a přece je stále znovu obnovováno – znamením neochvějné věrnosti, s jakou Bůh miluje v Ježíši Kristu všechny lidi a každého člověka.

Ale také musí dojít uznání cenné svědectví oněch manželů, jejichž partner je opustil, ale oni silou víry a křesťanské naděje nenavázali žádné nové spojení. Také tito manželé vydávají opravdové svědectví věrnosti, jaké dnešní svět tak velice potřebuje. Duchovní správci a věřící církve jsou povinni povzbuzovat je a pomáhat jim.

JAN PAVEL II. Familiaris consortio (FC): Apoštolská adhortace o úkolech křesťanské rodiny v současném světě z 22. listopadu 1981. Praha: Zvon, 1992, odst. 20. ISBN 80-7113-067-2. Plný text dokumentu.

Autor: Jan Pavel II.  |  Štítky: dokumenty - církevní, Familiaris consortio, nerozlučitelnost, slib, svátost manželství, věrnost, znamení  
Sekce: Familiaris consortio | Věrnost   |   Tisk   |   Poslat článek známému