Proč učit děti odkládat uspokojení
30.5.2022
Znáte Marshmallow? Pěnové bonbony oblíbené v anglosaském světě. Právě ty figurovaly ve většině experimentů známých pod názvem marshmallow test. S jeho pomocí psychologové zkoumali schopnost předškolních dětí odložit uspokojení. Výsledky jsou zajímavé a pro rodiče je to zpráva, že stojí zato děti rozvíjet a nedávat jim všechno hned.
V klasickém uspořádání vypadá test tak, že experimentátor či experimentátorka přivede dítě do strohé místnosti (domeček) – v tom domečku je stoleček, na stolečku mistička a v té mističce – lákavý marshmallow. Výzkumník sdělí dítěti, že teď na chvíli odejde, a když se vrátí, dá mu ještě jeden bonbon – pokud ovšem vydrží nesníst ten první, co má před sebou. Na youtube najdete úžasná videa, např: https://www.youtube.com/watch?v=QX_oy9614HQ
Jistá část dětí neodolá, a jakmile výzkumník odejde, bonbon okamžitě strčí do pusy. Další se snaží odolat: některé si zakrývají oči, nebo dokonce celou hlavu. Jiné si s bonbonem hrají. Některé si aspoň líznou či ždibíček ochutnají. Jsou ale děti, které docela v pohodě čekat vydrží. Hlavním faktorem je pochopitelně věk, určitou roli hraje láska ke sladkému, okamžitá chuť atd. Nicméně také osobnostní vlastnosti hrají svou roli.
Čekat vydržely děti ze stabilních prostředí
Marshmallow test vymyslel americký psycholog Walter Mischel koncem šedesátých let minulého století. V různých variacích ho pak opakovali a rozvíjeli další badatelé. Zjistili tak vliv řady dalších faktorů na schopnost (a ochotu) dítěte nesníst bonbon. Déle vydržely čekat děti ze stabilních prostředí (kde se na slovo dospělého lze spolehnout), děti s menším množství sourozenců (jistě tušíte proč). Přesto se zdá, že schopnost odolat lepkavému bonbonu v dětství vypovídá cosi o schopnosti jedince odložit uspokojení, což je v životě důležitá vlastnost.
Později lépe odolávaly drogovému mámení
Je zajímavé, že některé „marshmallow“ děti byly sledovány až do dospělosti. A ukázalo se, že ty, které dokázaly bonbon nesníst, získávaly později vyšší skóre v testech udržení pozornosti, coby dospívající byly popisovány svými rodiči jako kompetentnější, lépe odolávaly drogovému mámení, lépe si vedly v testech na vysoké školy, získávaly vyšší vzdělání a lepší zaměstnání… Schopnost odložit uspokojení je součástí psychické odolnosti jedince a vyplatí se ji rozvíjet.
Pavla Koucká: Uvolněné rodičovství. Rozumně, citlivě a s menším nasazením. Portál.
Autor: Koucká, Pavla | Štítky: růst, výchova, zátěžové situace
Sekce: Rodina s dětmi
| Tisk
| Poslat článek známému
