Padesát odstínů mámy
2.10.2023
Matkám, které z lásky k rodině ztrácejí samy sebe a všem ženám, které zapomněly, jak báječná a skvělá stvoření jsou, věnují Daniela Gaigg a Linda Syllaba svoji knížku Máma v pohodě. Spolu s nimi se zamyslíme nad tím, jaký obraz matky jsme získaly.
Děti dokážou mámu "přečíst"
První představu o mateřství získáváme od své matky. Z toho jak žije, jak přistupuje k tomu, že má děti, jak je vychovává a jak se k nám coby dítěti vztahuje. To všechno určuje naši obecnou představu matky. Děti dokážou mámu „přečíst“, to znamená že mají jasný obrázek toho, jak máma funguje a co si myslí, když něco dělá. Schopnost empatie a logického myšlení je zdravým lidem vrozená, a jestli a jak ji uplatní, následně záleží na tom, co prožily. Na základě svých zkušeností budou tyto schopnosti dál používat a zdokonalovat, nebo také ne. Jádro naší bytosti je vrozené, ale náš charakter je určován zkušenostmi.
Naše tělo namluví celé knihy
Dokonce už kojenci se dokážou vcítit do druhých lidí, například se rozpláčou, když je s nimi v místnosti někdo smutný. „Není možné nekomunikovat,“ konstatoval Paul Watzlawick, známý badatel v oblasti komunikace. I když vůbec nic neříkáte, vaše tělo namluví celé knihy. Ale to, co lidé říkají, někdy není v souladu s tím, jak se chovají. Tělo podvědomě vysílá sdělení, ať chceme, nebo ne. I malé děti dokážou v mimice ostatních vnímat vyjádření pocitů. Jenomže stejně jako kdokoli jiný ani oni nevědí, co je jejich příčinou. Přesto i situaci interpretují, a pokud si nejsou jisté, vztahují to, co vidí, k sobě.
Pomocí toho, jaké jednání neverbální signály doprovází, se dítě učí číst „mapu“ své vztahové osoby. Dokonce i když řečené není v souladu s tím, jakým způsobem to bylo řečeno, stejně se dítě o vztahové osobě něco dozví. Pokud například vnímá z řeči těla nešťastné signály, zatímco ona osoba mluví o tom, jak krásné je trávit čas s dětmi, může dítě dospět k závěru, že ta žena sice dělá všechno proto, aby navenek signalizovala, že mateřství je něco pěkného, v nitru toho však žádnou radost nepociťuje. Dítě tedy na základě „mapy“, kterou má před sebou, zjišťuje: Mateřství není žádná radost. A když to potom vztáhne na sebe, dojde k závěru: Já mámě nedělám radost. A už tu máme nejen negativně zatížený obraz mateřství, ale hned také negativně zrcadlené já, což má vliv na rozvoj pocitu vlastní hodnoty. V konečném výsledku pak vyroste z dívky žena, která sama sebe považuje za nedostatečně dobrou, hezkou, hodnou, hodnotnou atd. a která je přesvědčená, že mateřství sice patří k životu, ale nic radostného to není. Přesto se tou cestou vydá a nakonec se ztratí už úplně, když se snaží i přesto být perfektní matkou.
Obraz matky taky samy vytváříme
Ženy samy obraz matky nejen obdržely, ale samy ho také vytvářejí. Proto se vyplatí zabývat se tím, co na nás obzvlášť zapůsobilo a co z toho chceme předat dál. Obraz mateřství si tvoříme i na základě pozorování jiných matek než té naší. Linda Syllaba vypráví, že obdivovala mámu jedné kamarádky ze školy natolik, že se stala jejím ideálem. Z její perspektivy byla tato matka uvolněná a v pohodě, veselá a přece pevná, podnikavá a přátelská. Měla čtyři děti, které aktivně doprovázela na cestě k dospělosti. Velice na ni zapůsobila a přivedla ji k tomu, že chtěla mít taky hodně dětí, aby byla jako ona. O mnoho let později jí bývala spolužačka na třídním srazu vyprávěla, že vyrůstat s touto matkou přece jen nebyl až takový med. Při pohledu z vnějšku se člověk snadno může zmýlit. Zvenku vidí jenom to, co se mu ukazuje, a také jen to, co vidět chce.
Otázky k zamyšlení
- Jaký obraz mateřství jste získaly od své matky? Jak jste ji vnímaly? Jak se cítila? Byla šťastná, nebo trpěla? Byla ráda matkou?
- Co si myslíte, že si o vás vaše matka myslela? (Rozdělte na předškolní, školní a pozdější období.)
- Jaké představy o úloze matky vám předala?
- Které další matky vaše chápání role ještě ovlivnily? A co z toho vás v současnosti ovlivňuje a jak?
Gaigg, Daniela, Syllaba, Linda: Máma v pohodě. Sebepéče pro hrdinky všedních dnů. Nakladatelství Portál.
Autoři: Gaigg, Daniela, Syllaba, Linda | Štítky: komunikace, matka, pocity, výchova
Sekce: Rodina s dětmi
| Tisk
| Poslat článek známému
