Domov je totéž co bezpečí
11.3.2024
Pro děti je bezpečný domov hned po rodičích prvním pevným bodem jejich života. Je to ochranná skořápka, odborníci na rodinnou terapii používají termín sociální děloha, ve které dítě potřebuje dozrát k dospělosti. Ale i pro nás, dospělé zůstává domov základní potřebou.
Slovo dům, domov zahrnuje široké spektrum pocitů. Někdo řekne, doma je tam, kde si můžu pověsit klobouk. Většinou si ale představíme příbytek, kde jsou s námi blízcí lidé, je nám spolu dobře a mezi námi panuje láska. Zkráceným vyjádřením pro utrpení dnešní doby je „být bez domova“. Odhaluje ty nejhlubší a nejbolestnější skutečnosti, znamená nikam nepatřit a nemít žádné místo, kde se člověk může cítit bezpečný, zaopatřený, chráněný a milovaný. Není to bolest pouze dnešní doby. Don Bosko, učitel mládeže a vychovatel, nedělal nic jiného, než že tisícům turínských hochů dal okusit vůni radostné vstřícnosti a uklidňující intimity. A totéž si přál, aby nechybělo v žádném z jeho „domů“. Snem Dona Boska byl dům mladých, místo setkání ve svobodném a přátelském ovzduší. Zmiňuje se o tom známý autor příběhů pro potěchu duše, salesián Bruno Ferrero, ve své knize o výchově. Jeho devět pohledů na domov názorně dokládá, že domov má pro rodinný život podstatný význam, a pro rostoucí děti zvlášť. Možná na vás padne úzkost, jak tomu všemu dostát a kde začít? Bruno Ferrero navrhuje konkrétní úkol: Velmi pozorně rozdělíme domácí práce tak, aby každý dělal něco důležitého.
Čím je pro nás domov?
- Hnízdem intimity – místem, kde neexistuje strach a kde se cítíme skutečně svobodní – osvobození od starostí, napětí a tlaků. Můžeme zde odložit všechny masky, převleky a zbavit se tlaků. Pokud tomu tak není, a také doma panuje strach nebo napětí, prožíváme to jako zradu a do nebe volající nespravedlnost života.
- Oázou klidu – odpočinku, duchovního a tělesného spočinutí. Místem, kde neustále někdo čeká. „Když se pozdě vracím domů, jsem ráda, že pro mě rodiče nechávají rozsvícené světlo u vchodu,“ svěřuje se sedmnáctiletá dívka. Menší děti se musí naučit respektovat odpočinek dospělých. V každé rodině by měla existovat „doba“, ve které mají tatínek s maminkou právo na trochu klidu.
- Přístavem – ve kterém se člověk připravuje k vyplutí na velké moře „venku“. Učí se žít ve vztazích, řešit problémy. Objevuje, kde stojí hranice osobní svobody, jak se člověk stává odpovědným, jak se přijímají přátelé a hosté.
- Klinikou srdce – místem, kde je vždycky možné najít odpuštění a povzbuzení. Kde se můžeme do sytosti vyplakat, kde vždycky najdeme někoho, kdo naslouchá a přitom nesoudí.
- Cvičištěm, kde se trénuje – jediným místem, kde děti a mladí mohou zkoušet své síly i nejbláznivější myšlenky s vědomím, že jsou za každých okolností milovaní. „Život mě naučil,“ píše jeden padesátiletý muž, „že pokud nás lásce nenaučí doma, těžko se to naučíme jinde.“ Doma se můžeme učit vlastními chybami, aniž bychom se kvůli tomu vystavovali velkým rizikům.
- Skříňkou vzpomínek a paměti – místem vzájemné výměny lásky mezi generacemi, krbem, u kterého dospělí předávají moudrost těm nejmenším.
- Půdou, v níž je zakořeněna naše identita – domovní zdi rozdělují svět na to, co je „uvnitř“ a co je „venku“. Uvnitř domu se rodí naše rodina – „my“.
- Svatostánkem citů – místem, kde se učíme chápat význam výrazu „posvátný svazek“. Je krásné, existují-li jednoduché rituály pro jídlo, spánek, neděli a modlitbu.
- Tím nejkrásnějším místem, kde žijeme a rosteme. Doma ze sebe musíme vydat to nejlepší. Je to přesně naopak, než si mnozí myslí. „Můj muž dokáže být milý, něžný a laskavý,“ připouští jedna žena a nervózně mačká ucho kabelky, „ale jenom ke psovi.“ Mnozí lidé jsou něžní a laskaví „venku“, ale domov je pro ně jakousi popelnicí na všechny frustrace. Je důležité naučit děti lásce a odpovědnosti k rodinnému domu. Všichni totiž musí neustále cítit: „Jsem tak šťastný, že tu s tebou mohu být.“
Zdroj: Bruno Ferrero: Šťastní rodiče. Křesťanská výchova podle Dona Boska. Portál.
(jš)
Autor: Ferrero, Bruno | Štítky: bezpečí, hodnoty, rodičovství, společenství života, vztahy
Sekce: Rodina s dětmi | Povzbuzení
| Tisk
| Poslat článek známému
