Manželství není kabát, který vyjde z módy
24.6.2021
Zdá se, že mladí potřebují, aby tu byl někdo, kdo hájí staromódní či starosvětské, dnes nepopulární hodnoty a názory a kdo od nich neodstupuje. Mezi úkoly generace prarodičů patří udržování opravdových hodnot jako je věrnost danému slovu a manželská smlouva. Dokládá to i příběh, který zachytila Jiřina Šiklová ve své knize Deník staré paní.
Odejít umí každý
Nedávno mi přišel dopis od dcery. Pochopila jsem, proč tak dlouho nepsala. Chce se rozvést a ptá se na můj názor. Odepsala jsem jí, aby mi zatelefonovala, a řekla jsem jí: „Nerozváděj se! Odejít a vyměnit jednoho muže za druhého, to umí každá. Umění je žít a sžít se s tím druhým. O to se máš snažit.“
Myslím si, že těch manželství, která jsou skutečně kritická, je poměrně málo. Většinou by spolu manželé mohli žít, kdyby opravdu chtěli jeden druhého pochopit, kdyby rozvod nebyl tak snadný. Dřívější manželství určitě nebyla o moc šťastnější, než jsou ta současná, ale protože rozvod byl tehdy nemožný či obtížný, snažili se oba partneři přizpůsobit. Nakonec zpravidla nalezli cestu, jak spolu vycházet, a žili docela spokojeně. Nikdo přece nechce být celý život nešťastný. Dnes se ale na manželství dívají jako na kabát. Nepadne mi, vyšel z módy, tak si koupím jiný.
I v mém manželství byla období, kdy bych byla nejraději odešla a za vším zabouchla dveře. Nešlo to, tak jsem zůstala. Bouře přešla, oba jsme trochu zestárli, manželství se udrželo a dětem zůstal domov. A dneska si myslím, že moje manželství bylo převážně hezké a na svého nebožtíka manžela nedám dopustit.
Porušení jedné smlouvy vyvolá porušení smlouvy další
Mladí zapomínají, že manželství je smlouva a smlouva se musí dodržet i za obtížných podmínek. To když si dřív dva chlapi v hospodě dohodli koupi a plácli si, tak to platilo a žádný z nich se neodvážil smlouvu zrušit, i kdyby jinde mohl vydělat víc. Dokonce i dluhy z karet se platily.
„Tvůj dědeček, milá Marcelo,“ řekla jsem dceři do telefonu, „Prodával kytky u Olšan. A chryzantémy na Dušičky, tedy na 23. listopad, objednával u zahradníka za pevnou cenu za kus už na jaře. Tu cenu museli dodržet oba, bez ohledu na to, zda ten rok sazeničky pomrzly, nebo zda se jich ujalo hodně. Bylo to riziko, ale oba o něm věděli předem. Udělal-li tvůj dědeček špatnou smlouvu, prodělal, nesl za to následky a všichni to považovali za samozřejmé. Dnešní ,tuneláři´ bank neznají, co je čest podnikatele. Dodržování smluv dávalo jistotu všem.
A s manželstvím je to obdobné. Dnes rušíš smlouvu ty, ty chceš utéci od člověka, jemuž jsi dala slib, že s ním budeš snášet dobré i zlé. Zítra třeba poruší svou manželskou smlouvu vůči tobě někdo jiný a ty budeš zase začínat znovu? A kolikrát ještě, děvenko moje? Porušení jedné smlouvy vyvolá i porušení smlouvy další a lidé pak nevěří ničemu. Místo dalšího hlubšího sžívání se budeš znovu učit jenom přizpůsobovat! Pořád zůstaneš na začátku vztahu! Neprojdeš všemi etapami manželského soužití, nikoho nepoznáš skutečně důkladně. Vždyť jsi již od jednoho muže odešla! Kdyby se lidé nemohli stěhovat, také by se víc snažili zkrášlit své vlastní okolí a pěstovali by květiny i tam, kde obtížně rostou. Vy mladí dnes sledujete v morálce stejné cíle, jako sleduje moderní architektura. Ta se také snaží především o pohodlí!“
Pak bylo v telefonu dlouho ticho a nakonec se ozvalo: „Mámo, děkuju ti!“
Jiřina Šiklová, Deník staré paní. Praha, Kalich.
Autor: Šiklová, Jiřina | Štítky: manželský slib, rozvod, manželství – etapy, růst, tradice
Sekce: Krize v manželství | Věrnost
| Tisk
| Poslat článek známému
