Lucereau, Bénédicte

• Co kdybychom se vzali? (článek) Jít do tohoto vzrušujícího dobrodružství, kterým je manželství? Ale máme na to? Jak poznáme, že jsme na to dostatečně připraveni? Jak zajistit, aby naše rozhodování bylo opravdu svobodné? Na takovéto a podobné otázky se pokoušejí dát odpověď autoři této knihy.
• Kdo miluje, ten nepočítá (článek) Svatbou potvrzené společenství života mezi manželi, kteří se vzájemně darují a přijímají, je významově velmi bohaté. Zahrnuje sexualitu, ale také především společný život, to znamená jistou stabilitu a exkluzivitu života, která je manželství vlastní: beru si jedinou osobu a ne nikoho jiného. V tom se utváří opravdové společenství dvou, kde se všechno sdílí: je tady skutečný závazek a vzájemné darování jednoho druhému.
• Manželství není terapie (článek) Zkušenost milostného vztahu a vzájemné objevování nás vede k následujícímu konstatování: vztah dává znovu vyvstávat starým zraněním. Protože do vztahu přicházíme se svou přítomností, ale také se „zavazadly minulosti“, která obsahují jak požehnání, tak i prokletí. Každý z nás přináší do vztahu chtě nechtě celý svůj příběh, své více či méně šťastné zkušenosti, ale i své bolesti, své úspěchy a neúspěchy, události nebo vztahy, které někdy hluboce poznamenaly naše tělo, emocionalitu, paměť, představivost a také inteligenci a vůli.
• Najít správnou vzdálenost (článek) Aby člověk uměl dobře žít s druhým, musí nejprve umět dobře žít sám se sebou. Abychom dokázali opravdu prožívat upřímný vztah, je třeba být v dobrém postavení vůči druhému. Vyrovnaný vztah se skládá ze dvou osob, které spolu tvoří společný prostor – ono "my".

Sekce: Autorský rejstřík   |   Tisk   |   Poslat stránku známému