Svléknout starý kabát
27.11.2023
Přichází zimní čas a s ním i příležitost se zastavit, ztišit a podívat se na sebe novýma očima. Sebepoznání otevírá nové horizonty nejen nám, ale promítá se i do našich vztahů. Může tak proměnit i lásku manželskou a partnerskou.
V Mexiku byl hadí bůh Quetzalcoátl pánem života a pravidelné svlékání kůže hadů bylo u řeckého boha zdraví Asklépia symbolem pravidelného omlazování. Jsou v životě situace, kdy je nutné něco změnit. Pokud jsme lidmi na cestě, mění se a tříbí naše poznání a s ním i postoje.
Jak kdysi prohlásil Winston Churchill: „Jen blbec nemění nikdy své názory.“ Jedním z hlavních problémů je lpění na vlastním sebe obrazu, který si přirozeně vytváříme v pozitivním i negativním smyslu. Problémem je, pokud na svém sobe obrazu také lpíme. Prosazujeme a chráníme ho, nutíme druhé, aby tento „obraz“ měli rádi. To ale vůbec nemusí korespondovat s tím, jací ve skutečnosti jsme! Kým skutečně jsme v Bohu. My si sami o sobě ale i o druhých činíme unáhlené úsudky, které navíc nejsou trvalé. V Božích očích jsme ale vzácní a jedineční. To se týká celé naší podstaty a tento pohled o nás je věrný, konstantní, nemění se jako počasí a nelze ho získat či poztrácet. Je vytvořený na základě lásky k nám.
Nedržme se svého zúženého pohledu
Svlečení starého člověka, o kterém mluví v Písmu sv. Pavel v listě Kolosanům ( Kol 3 ) má na mysli svlečení starého nitra, svého zúženého pohledu, kterého se stůj co stůj držíme. Každý se někdy potřebujeme zastavit a proniknout ke svému „pravému já“, které je skryto spolu s Kristem v Bohu. Tereza z Avily krásně říká: „Najdi Boha v sobě a najdi sebe v Bohu.“ Abychom mohli něco z toho zahlédnout a začít znovu, musíme dovolit, aby zemřelo něco z našeho „starého já“. Pokusit se zanechat za sebou své staré sklony, pohodlí a sebestřednost, nelásku, závist… Jak toho dosáhnout? Ani naše nejlepší schopnosti toho nedocílí, pokud nebudeme opravdu chtít. Jde především o dar milosti a na nás záleží, zda se mu otevřeme a nastavíme své prázdné ruce.
Pane, pomoz mi, abych se uměl zastavit, co nejčastěji mohu a oblékl „nový kabát nového člověka“, toho lepšího ve mně, i když se ten starý bude stále uvnitř hlásit o slovo.
Inspirováno knížkou Zdeňka Jančaříka: Čerstvá voda pro pro duši.
(rk)
Autor: Jančařík, Zdeněk | Štítky: horizont, jedinečnost, růst, sebepoznání, vztahy
Sekce: Manželská spiritualita | Čas známosti
| Tisk
| Poslat článek známému
