Neberte si to osobně
30.11.2020
Známá americká novinářka strávila nějaký čas ve škole pro trenéry zvířat. Přineslo jí to nečekaně i nový pohled na sebe, na život a prospělo to i jejímu manželství. Svoje poznatky nabízí s nadsázkou a s humorem.
„Jako Alenka jsem zabloudila do říše divů, v níž gepardi chodí na vodítku, hyeny dělají na povel piruetu a pavián jezdí na skateboardu,“ píše Amy Sutherlandová. "Cvičitelé zvířat mi ukázali, že existují univerzální pravidla chování, která platí pro všechny živočišné druhy."
Přijala za své heslo cvičitelů: Zvíře za to nikdy nemůže! Začala víc přemýšlet o svém vlastním chování, protože to je to jediné, co můžeme ovlivnit. Přemýšlela jak to, co dělá, ovlivňuje jednání manžela, sestry… Co by sama mohla udělat jinak? Místo, aby se soustředila na to, co by jim měla sdělit, přemýšlí i jak a kdy to řekne a jak to vyjádří řečí těla. Cílem není podřídit ostatní lidi své vlastní vůli, ale lépe usměrňovat vzájemné působení a vztahy, které naplňují každodenní život.
Chování je jen chování
"Jestliže jsem měla začít uvažovat jako cvičitelka zvířat, musela jsem přestat s polidšťováním – ano, musela jsem přestat polidšťovat lidi. To znamená nebrat si chování ostatních příliš osobně, zejména jedná-li se o mého muže. Dřív pro mě byla hromada jeho zapáchajících cyklistických dresů na podlaze jasným útokem na mou osobu, důkazem, že na mně Scottovi nezáleží. Dnes dovedu pohlížet na chování svého manžela i ostatních lidí s chladnější hlavou.
Dobrý cvičitel uvažuje o určitém druhu chování jen jako o chování. Neláme si hlavu s tím, kdo má nebo nemá pravdu, komu na kom záleží nebo nezáleží, kdo je chytřejší anebo lépe vypadá. Vyhýbá se slovíčku „měl by“ – nepřenáší na zvíře své vlastní motivy, nálady a neurózy.
A tak jsem přestala používat „měl by“ jako třeba ve větě: Scott by měl sám chtít posbírat svoje oblečení. Takhle se ve filmu Rozchod dožadovala Jennifer Anistonová: „Ale já chci, abys ty to nádobí chtěl umýt.“
Neptám se, proč mi to dělá
Prostě jsem si začala udržovat odstup – v tom dobrém smyslu slova. Místo, abych se ptala, proč mi to Scott dělá, začala jsem se ptát: proč to dělá. A najednou přicházely nové odpovědi, některé tak samozřejmé, až mě to překvapilo.
Scott nenechává svůj cyklistický dres v koupelně na podlaze proto, že by mě nemiloval, ale proto, že je to prostě pohodlné. Řekne si, že ho uklidí, až se vysprchuje, jenomže pak na to většinou zapomene. Má špatnou paměť a horší čich.
Nebrat si jednání partnerů osobně je velice osvobozující, ale nikterak snadné," píše Amy Sutherlandová.
"Lidé žijící v manželském svazku se navzájem ovlivňují a některé chování je opravdu míněno jako urážka a mělo by se brát osobně. Já jsem si ovšem uvědomila, že si stejně jako spousta ostatních beru osobně všechno, že vidím útok i tam, kde žádný úmysl vůbec nebyl.
Začala jsem na ostatní lidi ve svém životě pohlížet neutrálnějšíma očima. Došlo mi, že si beru osobně dokonce i svoje vlastní chování – že ho chápu jako důkaz vlastních charakterových vad, i když to vůbec není nutné."
Podle knížky Amy Sutherland: Co mě výcvik zvířat naučil o životě, lásce a manželství. Portál.
Autor: Sutherland, Amy | Štítky: komunikace, růst, vztahy
Sekce: Povzbuzení | Čas známosti
| Tisk
| Poslat článek známému
