Nejen historka pro návštěvy
27.12.2021
Manželé Jiří s Karličkou technicky vzato už léta nejsou klienty naší charity. Jiří měl před dvaceti lety lehčí mrtvičku a v rekonvalescenci chvilku využíval naše služby. Od té doby se s manželi přátelím.
Po Vánocích mi telefonovali a prosili mě, abych se u nich stavila ochutnat cukroví. Jiří má cukrovku a Karlička se ho snaží držet zkrátka, proto má před ním cukroví schované. Manželé mě usadili ke stolu, uvařili čaj a Karlička pyšně přinesla na míse cukroví. Než jsme stihla začít chválit, Jiří už měl plnou pusu a sápal se po dalším kousku. Karlička ho plácala přes ruku a napomínala, že má dietu a jak se to před návštěvou chová. Oni se ti dva moc rádi špičkují. Snažila jsem se odvést hovor na bezpečnější téma. Zeptala jsem se tedy Karly na recepty? Ta mi obratem začala vyprávět, jakým martýriem si musela při výrobě cukroví projít.
Karlička je zkušená hospodyně. Celý život používá váhu po své babičce. Starou, se závažím, těžkou, hospodyně ji mívají nahoře na kredenci. Co Karličku znám, na váhu si stěžuje, že je těžká, špatně váží, vždycky se ztratí zrovna to těžítko, které potřebuje. Jiří už to nemohl v prosinci poslouchat, a tak šel do nejbližších domácích potřeb, kde koupil novou elektrickou váhu.
Koupil jednoduchou placatou váhu, na kterou postavíte prakticky jakoukoli nádobu a postupně dovažujete všechny suroviny, které jsou aktuálně pro výrobu pokrmu třeba. Téměř devadesátiletá Karlička však absolutně nebyla schopná pochopit systém postupného dovažování. Nechápala, jak je možné, že váha začíná vážit vždy od nuly bez ohledu na to, kolik toho do té mísy už nasypala. Navíc se jí váha několikrát vypnula v průběhu vážení a ona si samozřejmě nepamatovala, kolik tam toho už dala. Poctila nový výrobek takovým označením, že by si je výrobce do reklamy určitě nedal. Prý ji překvapuje, že se to cukroví dá nakonec jíst! Jiří výrobek samozřejmě vášnivě hájil a nevybíravými slovy častoval svoji ženu. Ti dva už byli zase v sobě. Já pila čaj a nevěděla, jestli se mám té jejich slovní tahanici smát, anebo prostě prchnout. Nakonec z těch dvou dobráků vypadlo přiznání, jak to s tou váhou udělali. Spolupracovali. Karlička řekla Jiřímu, jak se to cukroví dělá a on jí vše potřebné zvážil. Cukroví bylo nakonec výtečné a ti dva měli hezkou historku pro návštěvy. Cestou domů jsem si říkala, jak obdivuhodné mi přijde, kolik šibalství, energie, lásky a smyslu pro kompromis v sobě tihle dva lidičkové mají i po šedesáti čtyřech letech vztahu.
Eva Černá
Autor: Černá, Eva | Štítky: kompromis, radost z manželství, věrnost
Sekce: Povzbuzení | Věrnost
| Tisk
| Poslat článek známému
