6. Plodná láska a odpovědné rodičovství
5.9.2013
ÚVOD
Pochopení plodné lásky a odpovědného rodičovství je nezbytné k úspěchu a štěstí opravdového křesťanského páru při vytváření láskyplného domova a rodiny. Při sňatku oba manželé okamžitě stojí tváří tvář daru své plodnosti a možnosti zrodit nový život. Jaká jim můžeme dát vodítka k tomu, aby byli s tímto darem štědří a otevření novému životu? Jak jim můžeme dát zdravé zásady pro výchovu dětí?
Zprávy medií často zkreslují oficiální učení katolické církve o plánování rodiny a mnoho párů přichází s mnohými dezinformacemi. Musíme jasně a pečlivě prezentovat, co církev učí o odpovědném rodičovství a proč. Páry musí dostat příležitost, aby se ptaly a diskutovaly, a tak lépe porozuměly moudrosti tohoto učení. Naším úkolem je přivést je ke zkoumání jejich pocitů a očekávání v souvislosti s rodičovstvím, s postojem k dětem a povzbuzovat je ke vzájemné diskuzi o tom všem před svatbou.
OBSAH
I. Postoj k dětem
V současné společnosti jsou rodiny menší. Často nacházíme negativní postoje k dětem, např. že jsou zátěží, příliš nákladné, protivné, omezují volnost; některé páry se dokonce rozhodnou nikdy děti nemít (diskutujte, zda je takový postoj slučitelný s přijetím svátosti manželství v katolické církvi). Náš postoj by měl být velmi pozitivní a povzbudivý. Křesťanská perspektiva manželství a rodiny normálně s dětmi počítá. Děti jsou Boží dar, osoby hodné lásky, péče a radosti, a nikoliv objekty k vlastnění.
Dávejte osobní příklady radostí a odměn rodičovství z vašich vlastních zkušeností. Svědčte o úkolech, o celoživotním závazku k růstu rodiny, o obětech a potížích, ale také o požehnání, zázracích a radosti. Přimějte páry, aby zkoumaly a diskutovaly o svých citech k dětem. Uvítají je? Jaké mají naděje a obavy? Co si myslí o tom "kdy" a "kolik"? Vedoucí pár bude možná muset promluvit o neplodnosti, adopci, a dokonce o umělém oplodňování. Přinejmenším by měl být připraven odpovědět na otázky z těchto oblastí.
II. Odpovědné plánování
Církev neříká a ani nikdy neříkala manželským párům, kolik dětí by měly mít. (Jednotlivci v církvi mohou vyjadřovat učení církve nevhodně nebo nepřesně.)
Biskupové na Druhém vatikánském koncilu prohlásili: "Tento úsudek si musí koneckonců udělat manželé před Bohem sami. Ať si však jsou křesťanští manželé vědomi toho, že způsob svého jednání nemohou určovat podle své libovůle, ale že se vždy musí řídit svědomím, které se má přizpůsobovat Božímu zákonu, a že mají být učenliví vůči učitelskému úřadu církve, který tento zákon ve světle evangelia autenticky vykládá." (Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě, č. 50)
Pozadí
Morální činy mají objektivní i subjektivní aspekty. Objektivní aspekty se zabývají tím, je-li čin sám o sobě dobrý nebo špatný. To znamená: Jde o porušení mravního řádu? Subjektivní aspekty se zabývají tím, je-li osoba, která ten čin provádí, odpovědná. Na příklad: Věděli, že to je špatné? - Chtěli to skutečně udělat? - Byl zde nějaký nátlak? Zabývá se otázkami správnosti nebo nesprávnosti. Abychom lépe porozuměli a vysvětlovali učení církve, musíme nejprve určit objektivní aspekty, tj. jaký je objektivní morální řád ve věci pohlavního styku. Potom a jedině tehdy se můžeme zabývat subjektivními otázkami.
Páry s informovaným svědomím (viz Vytváření správného svědomí) rozhodující se o rodičovství jsou
- otevřené životu: otevřenost předávání života; pokládají děti za největší možný dar manželství;
- velkorysé a obětavé: při rozhodování o odkladu narození dítěte (prvního nebo dalšího) se páry mají ptát "je naše rozhodnutí vedeno pouze touhou mít pro sebe více času, peněz, majetku nebo volnosti?";
- věřící: každé rozhodnutí o životě v sobě obsahuje riziko, protože nemůžeme znát ani kontrolovat budoucnost, ale strach z nejistoty může být značně zmenšen silnou vírou v Boží prozřetelnost a milost;
- praktické: při rozhodování o tom, zda mít dítě či odložit početí musíme vzít v úvahu zdravotní, ekonomické a psychologické faktory, tj. zdraví rodičů, děti už narozené, finance, péči rodičů, mentální a emocionální připravenost manželů atd.;
- skromné: početí je výsledkem spolupráce mezi mužem, ženou a Bohem; sami rodiče tento proces neovládají, jen se otvírají přenosu života, např. nečekaná těhotenství, neschopnost počít; tato fakta nás činí skromnými před naším Bohem, který je konečným zdrojem života;
- vzájemné: rozhodnutí odložit početí nebo mít děti se musí probrat v duchu modlitby a vzájemného souhlasu.
III. Vedení církve
Církev učí, že podle Božího tvůrčího záměru má sexuální styk dva neoddělitelné významy:
- "spojivý význam" (láskyplný aspekt), jímž se láska páru symbolizuje, zachovává a posiluje;
- "tvořivý význam" (životodárný aspekt), jímž se pár otevírá možnosti spolupráce s Bohem při stvoření nové osoby.
Tyto dva významy sexuálního styku nelze oddělit bez zasahování do Božího záměru s lidskou sexualitou, která představuje úplné vzájemné odevzdání manželů. Církev prohlašuje, že "naprosto každý manželský akt musí být otevřen předávání nového života". V důsledku toho schvaluje přirozené plánování rodiny a odmítá jako nemorální různé formy antikoncepce.
Příklad: Stejně jako uspokojení naší chuti po jídle a pití je neoddělitelné od jeho životodárného aspektu, tak i naše sexuální touha je neoddělitelná od jejích životodárných aspektů. Neoddělitelnost láskyplných a životodárných aspektů sexuálního styku je úhelným kamenem morálního učení církve o tvořivé lásce. Bez tohoto základního principu není morálního argumentu proti homosexualitě, masturbaci, cizoložství atd.
IV. Rodičovské dovednosti
Rodinné prostředí a zkušenosti mají velký vliv na to, jakými rodiči páry budou, proto potřebují zkoumat rodinné prostředí své i svého partnera. Být dobrým rodičem vyžaduje schopnosti vychovávat, vzdělávat a připravovat děti pro život. K tomu patří láska a vzájemná úcta rodičů a způsob, jakým ukazují tyto vlastnosti svým dětem. S tím také souvisí předvádění a sdílení hodnot, o nichž rodiče věří, že jsou pro jejich děti důležité. Navíc, být dobrým rodičem vyžaduje sebekázeň, trpělivost, obětavost a důslednost. Tyto vlastnosti zde musí být dříve, než děti přijdou. Takže je toho mnoho, co mohou mladí lidé plánující manželství dělat, aby se na rodičovství připravili.
- Povzbuzujte páry, aby strávily nějaký čas v rodinách toho druhého za účelem objevování a diskuze o tom, jaký být / nebýt rodič.
- Nyní diskutujte, jak budou oni postupovat, o péči o děti, které rodinné zvyky zachovají nebo opustí, jak důsledně a jednotně přistoupí ke kázni, chování, hodnotám, modlitbě atd.
PŘÍSTUP
1. Neexistuje jednoduchý nebo snadný způsob, jak vysvětlit mladým párům učení církve o kontrole porodnosti. Je však důležité, aby kdokoliv odpovědný za tuto část manželského kurzu:
a. Znal velmi dobře různé církevní dokumenty včetně Humanae vitae, Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě, Familiaris consortio a některé argumenty pro a proti za posledních 25 let.
b. Byl osobně přesvědčen o správnosti učení církve a oceňoval její vedení. Aby lépe porozuměl dnešnímu postoji mnoha mladých lidí, žijících ve světě s antikoncepční mentalitou, bude muset přednášející věnovat přípravě nemalé úsilí.
c. Nebál se většího odporu těch, k nimž mluví. Tento pár nebo osoba má učit nikoliv dogmaticky, ale s láskou a péčí, aby způsob učení byl téměř stejně důležitý jako to, co se učí. Tento starostlivý přístup však nesmí znamenat zastírání otázek a věcí, které je třeba vyslovit.
d. Byl chápající posluchač. Vždycky opakujte otázku, abyste se ujistili, že rozumíte otázce tazatele, než na ni odpovíte. Vyhněte se sporům s páry; jednejte s nimi laskavě a čestně, uvědomte si jejich citlivost na sexualitu v tomto období jejich života. Věnujte přiměřený čas jejich problémům a otázkám.
2. Chcete-li učit dospělé, musíte je nějak zainteresovat. Musí své myšlenky, představy a city identifikovat, aby byli ochotni nebo schopni se zaměřit na myšlenky nové. Může být užitečné sepsat seznam jejich problémů na tabuli nebo na papír. (Tento seznam snadněji sestavíte, když jim uložíte některé v navrhovaných otázek - viz dále - jako domácí cvičení před touto besedou.) Když budou tyto problémy zjevné, bude je moci vedoucí pár zařadit do náplně rozhovorů. Bude zapotřebí stále párům připomínat, že se zabýváme objektivní morálkou, nikoliv subjektivními situacemi. Na otázky je třeba odpovídat z tohoto hlediska.
3. Při zkoumání rodinného prostředí a očekávání ve věci rodičovství hovořte s jednotlivci. Skupinové diskuze používejte při probírání efektivního rodičovství. V čem budete vychovávat děti stejně, jako vychovávali rodiče vás? Co změníte? Předveďte dobré video o rodičovství. Praktické příklady k ilustraci obecně dobrých zkušeností, které jste získali, mohou být pro mladé páry velmi užitečné. Přesvědčte je a povzbuďte.
Navrhované otázky
Manželská láska je plodná. Láska, kterou sdílíte jako manželský pár, má vliv a dopad s účinkem mimo vás. Vaše láska se dotýká vašich dětí, vaší rodiny a přátel a vašeho společenství.
a. Jak podle vás láska, kterou sdílíte, ovlivňuje v tomto okamžiku vašeho vztahu druhé (např. vaši rodinu, spolupracovníky atd.)?
b. Katolická církev zdůrazňuje, že základní prvky manželství jsou vzájemná láska manžela a manželky a plození a výchova dětí. Papež Jan Pavel II. si všiml, že při otázce, zda mít v dnešní době děti, zažívají některé páry určitou úzkost, nejistotu nebo záporný postoj. Co si myslíte a cítíte o tom, zda mít děti?
c. Odhaduje se, že jeden ze šesti párů je neplodný během celého manželství nebo v jeho určitém období. Kdybyste se dostali do této situace, jak byste ji řešili?
d. Jak jste informováni o učení katolické církve o odpovědném rodičovství? Buďte konkrétní. Souhlasíte nebo nesouhlasíte s tímto učením?
e. Jaké druhy plánování rodiny znáte? Víte, jak každý z těchto druhů funguje a znáte psychologické, fyzické a morální důsledky těchto metod?
f. Znáte všechny fyzické a manželské výhody přirozeného plánování rodiny?
Když váš partner dokončil odpovědi na své otázky, vyměňte si je a projděte jednotlivé body a diskutujte o nich, jak dlouho budete chtít. Pokud máte v některých bodech rozpory, nevzrušujte se. Možná, že budete potřebovat více času k prodiskutování těchto věcí do větší hloubky. Neostýchejte se poradit s knězem nebo s vedoucími kurzu o kterémkoliv z těchto problémů.
Navrhovaná četba z bible: Řím 13,11-14; Ef 4,17-24; Žl 33, 8-12; Mt 25, 25
Navrhovaná jiná četba: Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě 47-52, Humanae vitae
Sekce: Toronto – text k přípravě na manželství
| Tisk
| Poslat článek známému
