Rozhodujeme se pro oddanost
9.12.2024
Co je pro nás oddanost? Jak vypadá? Naše představy souvisí úzce s tím, jakou zkušenost jsme si odnesli ze své původní rodiny. Pro někoho to znamená pozornost a to, že se s druhým cítí bezpečně, pro jiného, když partner skutečně udělá to, co říká. Není to jen formální sexuální věrnost. Znamená to dát své slovo a skutečně mu dostát. Oddanost ve vztahu je něco, pro co se rozhodujeme znovu a znovu každý den.
Pro oddanost se rozhodujeme, i když jsme unavení, přepracovaní a ve stresu. Bez ohledu na to, s jakou atraktivní osobou se náhodou setkáme. Pokaždé, když nás partner požádá o pozornost a my odložíme knihu, odvrátíme zrak od televizoru nebo zvedneme oči od svého chytrého telefonu, když necháme všeho, čím se právě zaměstnáváme, abychom uznali partnerovu důležitost v našem životě. Uznání může mít podobu úsměvu nebo rozhovoru, ale ať už je to cokoli, snažíme se to poskytnout.
Často dělané drobné pozitivní skutky vytvářejí ulitu bezpečí
Pokud svůj vztah považujeme za prioritu a dáváme najevo, že je naší prioritou, budujeme vzájemnou důvěru a projevujeme loajalitu sahající daleko za hranice všech slov, která jsme vyslovili při svatebním obřadu a manželském slibu. Gottmanovi ve své laboratoř lásky zjistili, že "často dělané drobné a pozitivní skutky mají ten největší význam a vytvářejí ve vztazích ulitu důvěry a bezpečí".
Co tedy znamená skutečná oddanost?
Nejzřetelnějším významem je to, že odmítáme možnosti, které bychom mohli mít s jinými lidmi. Svému partnerovi či partnerce jsme věrní citově i sexuálně. Vztahy mimo manželství udržujeme v jistých hranicích. Pokud jste uzavřeli manželství nebo jste se jinak zaslíbili partnerovi či partnerce, v ideálním případě kolem sebe postavíte pomyslnou zeď a mezi vámi dvěma bude otevřené okno. Zeď, která vás dva obklopuje, vás současně dělí od ostatních, protože mezi vámi dvěma existují hluboké citové a tělesné vazby. Pokud se lidé, zejména ti, kteří jsou ve svém vztahu nešťastní, začnou svěřovat se svými těžkostmi někomu jinému, otevírají okno člověku zvenčí. A pokud tento nový platonický nebo emoční vztah tají před partnerem, začnou budovat zeď mezi sebou a svým primárním partnerem.
Máte-li žít v dlouhodobém a trvalém vztahu prodchnutém oddaností a loajalitou, nemohou mezi vámi stát stěny. Z takových oken se mohou brzy stát dveře a to je situace, kdy se rodí jiné vztahy. Není nemožné mít takové přátele, ale je potřeba si uvědomovat své hranice. Pokud jeden začne držet v tajnosti jakékoli nové přátelství, je to situace, která naruší vzájemnou oddanost.
Rozhodnutím pro jednoho člověka sázíme všechno na jednu kartu
Jsme-li svému protějšku oddaní, dali jsme mu všechno, co máme. Je to riskantní rozhodnutí, ale je nezbytné. Bez takové oddanosti láska nevydrží. Rozhodnout se pro oddanost znamená přijmout partnera takového, jaký je, navzdory nedostatkům a chybám. Znamená to, že nikdy nebudete hrozit odchodem, i když se vám někdy bude chtít. Znamená to také starat se o partnerovu bolest stejně jako o svou vlastní.
V oddaném vztahu každý všeho nechá, aby mohl pochopit a zmírnit bolest toho druhého. To je částečně důvod, proč vstupujeme do manželství a proč milujeme. Potřebujeme jeden druhého a potřebujeme, aby nás ten druhý potřeboval. Skutečná oddanost znamená znovu a znovu se pro sebe vzájemně rozhodnout, protože vztah v podstatě funguje díky našemu rozhodnutí, že bude fungovat.
Negativní srovnávání s jinými skutečnými nebo alternativními partnery je krokem, který vede ke všem zradám. Člověk, který se dopouští této chyby, nerozvíjí vděčnost za to, co v partnerovi má, ale pěstuje roztrpčení kvůli tomu, co u partnera postrádá. Pokud nám u partnera něco vadí, místo abychom o tom mluvili a dosáhli naplnění svých potřeb v rámci vztahu, představujeme si jiný vztah a to, že s jiným partnerem bychom mohli dostat to, co nám se současným partnerem chybí. Negativní srovnání jsou nebezpečným způsobem, jak v partnerství zacházet s vlastními negativními pocity.
Oddanost ve vztahu vyžaduje jistou míru zranitelnosti
Páry, které pociťují oddanost, nemají jednu nohu mezi dveřmi. Investovali do vztahu všechno. Nehrozí odchodem, když nastanou těžké časy. Netráví čas myšlenkami, že jejich partner je někde jinde, že s vysněným člověkem by se jim žilo lépe a že by jejich potřeby naplňoval lépe než onen velmi skutečný, velmi lidský a velmi chybující člověk, jehož se rozhodli milovat a ctít. Pokud ve vztahu něco skřípe, měli bychom své obavy probrat s partnerem a nestěžovat si na něj u někoho jiného. Oddanost ve vztahu vyžaduje jistou míru zranitelnosti. V pokračujícím vztahu začne být každý člověk skutečnější, otevřenější, a tedy i zranitelnější. Žádný z nás není dokonalý, každý má své osobní zvláštnosti nebo nejistoty, i když možná působíme sebejistě. A zde přichází skutečné kouzlo: čím jsme upřímnější a otevřenější, tím spíše zjistíme, že nás náš protějšek miluje takové, jací opravdu jsme a nemiluje naši idealizovanou podobu.
Základem každého vztahu je důvěra
Důvěra se projevuje v krátkých okamžicích, kdy partnerovi dáváme najevo, že jsme tady pro něj, a kdy se partner zachová stejně. Důvěra se rodí ve chvílích, kdy jako spojenec a přítel nasloucháme partnerovi, který prožívá negativní emoce – smutek, hněv, znechucení –, i když tyto emoce souvisejí s námi. Při každém rozhodování myslíme na partnerův prospěch stejně jako na svůj. Vzájemná důvěra vychází z přesvědčení, že každý z nás myslí na oba. Neusilujeme o nejlepší dohodu sami pro sebe. Vždy uvažujeme, co to bude znamenat pro partnera.
Podněty k tomu, jak prohloubit oddanost a důvěru najdeme v knize Johna a Julie Gottmanových a Douga a Rachel Abramsových: Rande na osm způsobů. Nakladatelství Portál.
(jš)
Autoři: Abrams, Doug, Abrams, Rachel, Gottman, John M., Gottman, Julie | Štítky: důvěra, manželský slib, partnerský vztah, vztahy, závazek
Sekce: Čas známosti | Věrnost
| Tisk
| Poslat článek známému
