Odpustit
21.11.2008
To, co Jean Vanier říká obecně o životě ve společenství, můžeme vztáhnout i na manželství: „Když člověk vstupuje do nějakého společenství a neví, že tam vstupuje proto, aby se učil odpouštět a aby i jemu bylo sedmasedmdesátkrát odpuštěno, bude zklamán."
Mnoho rozvodů pravděpodobně pramení z toho, že si většina snoubenců neuvědomuje, že manželství je bezpochyby místo, kde člověk dává i přijímá nejvíce odpuštění. Mnozí si naopak představují, že „láska, to je nemuset nikdy říci, že něčeho lituji." Když se objeví první důvody ke stížnostem - a ty se dříve či později objeví právě proto, že se máme rádi, a tudíž jsme zranitelní -, manželé začnou předstírat, že se vlastně nic neděje a nakonec si myslí, že se nemilují.
Odpuštění není nezdar lásky, ale jeho pravý opak: je to znak pravé lásky. Když se jeden kněz díval na staré manžele procházjící se ruku v ruce, užasle zvolal: „Láska, která trvá tak dlouho, znamená mnohasetkrát si navzájem odpustit!"
Podle PONSARDOVÁ, CH. Víra v rodině. Kostelní Vydří, 2008. Zveřejněno s laskavým svolením Karmelitánského nakladatelství.
Autor: Christine Ponsardová | Sekce: Z publikací o manželství | Tisk | Poslat článek známému
Související články
Thákurova 3
160 00 Praha 6
info@manzelstvi.cz
+420 220 181 777
Centrum pro rodinu
Kód pro vložení ikonky
